Kultura

Vaše příspěvky - období: březen 2019

Výstava Moje tělo - Metropole Zličín

Kdy: 15.-24.3.2019, 9-18hodin, NUTNÁ REZERVACE!

Jak funguje mozek, plíce nebo třeba srdce? Vezměte děti a vydejte se to prozkoumat na dobrodružnou interaktivní výstavu Moje tělo. Ve dnech od 15. do 24. března vás v Metropoli Zličín čeká 7 stanovišť plných neuvěřitelných věcí. Formou nejrůznějších her tu děti nahlédnou do labyrintu lidského těla a užijí si nezapomenutelné chvíle a spoustu zábavy. A pozor! V závěru prohlídky čeká každého malého objevitele diplom, se kterým se může blýsknout v našem fotokoutku.

Pro vstup na výstavu je nutné provést online rezervaci zde - https://mojetelo.reenio.cz/cs/#/place/metropole-zlicin-6239/2019-03-15;viewMode=7-days

Pro koho je výstava určena?
• Pro děti ve věku 4–11 let (školky a 1. stupeň ZŠ)
• Pro jednotlivce i skupiny dětí
• Komentovaná prohlídka trvá cca 45 minut a začíná v každou celou hodinu

Jana Novotná

Cyklus přednášek o psychiatrii a klinické psychologii březen - červen

Kdy: vždy ve čtvrtek (7. 3. – 13. 6. 2019) od 17:15 do 18:45 hodin. v Divadle Za plotem, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha 8, Ústavní 91

7. 3. 2019
MUDr. Martin Hollý MBA
Reforma péče o duševně nemocné. Co je nového?

14. 3. 2019
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Sebeovládání snadno a rychle.

21. 3. 2019
MUDr. Adam Žaludek, MBA, LL.M
Péče o duševní zdraví: globální kontext, kvalita a rizika.

28. 3. 2019
MUDr. Jiří Švarc, Ph.D.
Posuzování duševního stavu v trestním řízení.

4. 4. 2019
PhDr. Mgr. Tomáš Málek
Závislost - jedna léčba nestačí?

11. 4. 2019
Mgr. Eliška Hrbková a Petr Koubíček
Hospitalizace, a co dál?
(Denní stacionáře PNB a jejich význam v procesu úzdravy duševní nemoci)

25. 4. 2019
MUDr. Marek Páv, Ph.D., MBA
Léčba bez souhlasu.

16. 5. 2019
MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Když nás trápí nálada.

23. 5. 2019
MUDr. Jana Hrušková (MUDr. Lenka Elbertová Dotlačilová, CSc.)V Paliativní péče.VV 30. 5. 2019
PhDr. Ivana Křížová, Ph.D.
Psychologické výzkumy.

6. 6. 2019
MUDr. Richard Krombholz, MBA
Overtonova okna, aneb jak změnit nezměnitelné.

13. 6. 2019
Mgr. Jaromír Odrobiňák
Spirituální péče o psychicky nemocné

Pavel Kulovaný

Žižkovské architektonické vycházky

Architektonické vycházky po území Městské části Praha 3 vstupují do druhé dekády. Vědomí, že s některými z účastníků se na nich setkáváme od úplného počátku, nás nesmírně těší ale i zavazuje. Jedenáctý ročník připadá na rok, v němž si Česká republika připomene 30. výročí od „sametové revoluce“ v roce 1989. Věnovat se proto budeme nejen tomuto zlomovému okamžiku novodobých českých dějin, ale především tomu, jak se tato politicko-sociální změna promítla do architektonického prostředí naší městské části. Za vůbec nejdůležitější krok pro žižkovskou architektonickou scénu pokládáme ustanovení Městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice v roce 1993. Bez ochrany kulturních hodnot bychom dnes o Žižkovu – ležícím v těsném sousedství centra metropole – mohli hovořit nejspíše jako o Manhattanu. Díky péči a zájmu se však pro naši čtvrť užívá spíše přirovnání k pařížské Belleville.

4. března
AŽ DO NEBE…/ Žižkovský vysílač, Václav Havel i Jože Plečnik
Když se v prosinci roku 1988 konala na Škroupově náměstí první oficiálně povolená manifestace opozičních seskupení, tyčila se nad hlavou Václava Havla, který k přítomným promluvil, rozestavěná konstrukce žižkovské televizní věže. Stavba, jež byla o dva měsíce později při prověrce významných nedokončených budov sice představitelem režimu označena za „omyl“, jejíž míra rozpracování však už nedávala možnost žižkovské panorama zachránit. Zásadně tak převýšila nejen okolní zástavbu, ale také věž nedalekého kostela Nejsvětějšího Srdce Páně. Při úvodní vycházce rozehrajeme nadčasové téma dominance, pokory, moci a reprezentace. Sraz: 16.00 hod, před kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad

25. dubna
DOBŘE STŘEŽENÁ TAJEMSTVÍ / Rozmanitost a potenciál žižkovských dvorků
Před rokem 1989 představovala nádvoří žižkovské blokové výstavby špatně kontrolovatelné nechtěné a zanedbané prostory. Podařilo se nám jejich potenciál za tři desetiletí dostatečně využít? A co všechno vlastně skrývají? Moderní architektonické intervence od nejvýznamnějších českých architektů (Zdeněk Fránek), modlitebnu odkazující ke kubismu, paměť místa zhmotněnou industriálními objekty, ale třeba také sochu sv. Jana Nepomuckého…
Sraz: 17.00 hod, Prokopova ulice 216/4

23. května
CIHLA VS. PANEL / Tradiční pavlačové domy v konfrontaci s prefabrikovanou výstavbou i dneškem
Kde se zrodily nálady, jež v 80. letech minulého století vyústily v bourání tradičních cihlových domů? Jaký měl být rozsah asanace a jaká podoba „nového“ Žižkova? Naplánovanou plošnou přestavbu čtvrti zastavil až Listopad 1989 a vzedmutá vlna občanského uvědomění. Na konkrétních příkladech pavlačových domů si představíme jejich koncepci, přednosti i úskalí. Stejnou optikou si prohlédneme panelovou zástavbu, která je nahradila. Na závěr připojíme zcela aktuální pohled na podobu bytového domu od pražského studia A.LT Architekti…
Sraz: 17.00 hod, na rohu ulic Štítného a Milíčovy

20. června
SPOLEČNÉ VLASTNICTVÍ / Veřejná prostranství Žižkova
Nejhodnotnějšími městskými prostory obvykle nejsou ty soukromé, ale naopak veřejné. Právě ony vytvářejí divadelní scénu pro naši sociální interakci. Na této skutečnosti nezměnily nic ani politické a ekonomické změny po roce 1989. Proměnily se však obsahy a děje. Podle našeho předního urbanisty Jana Sedláka jsou právě pro Žižkov typická četná menší náměstí, rozmístěná v relativní blízkosti. Čtyři z nich představují, řečeno se Sedlákem, základní stavební kameny města: Sladkovského (duchovní), Prokopovo (komerční), Havlíčkovo (správní) a Kostnické (obytné)…
Sraz: 17.00 hod, na Sladkovského náměstí (před kostelem sv. Prokopa)

26. září
ZELENÉ OÁZY / Rajská zahrada a krajinářské zásahy v okolí
Parky i menší zelené plochy představují v husté uliční síti oázy, předurčené pro odpočinek i sportovní aktivity. Právě vzájemná vyváženost zastavěných a nezastavěných ploch určuje kvalitu městského života. Rajská zahrada, jež kdysi pražské parky zásobovala zelení, byla postupně oklešťována a pustošena. Mezi lety 2005-2012 ji architektonická kancelář pod vedením současného předsedy ČKA proměnila v park s altánem, horskou bystřinou, jezírkem a celou řadou dalších prvků. Věnovat se budeme také dalším krajinářským zásahům v okolí…
Sraz: 17.00 hod, u hlavního vstupu do Rajské zahrady z Vlkovy ulice

10. října
AMBICE BULVÁRU / Z Olšanského náměstí k Nákladovému nádraží
Jedna z nejširších žižkovských ulic dokresluje ambice bývalého režimu, nenaplněné reálným významem či obsahem. Velkorysost urbanistického měřítka, pro nějž se stala určujícím doprava, na sebe nabaluje také mnohdy předimenzované objekty. Zástavba čtyřicet metrů široké Olšanské třídy je mimochodem dostavována do dnešních dnů. Na jejím konci ji zahradí až Nákladové nádraží, které tak nepředstavuje pouze významný příklad funkcionalistické architektury, ale také zásadní urbanistický mezník. Nutnost jeho ochrany by proto měla být nesporná.
Sraz: 17.00 hod, na Olšanském náměstí před hotelem Olšanka

24. října
NOVÉ VE STARÉM / Konverze a dostavby historické architektury
Třebaže historické objekty vytvářejí neodmyslitelný charakter a atmosféru čtvrti, ne vždy lze v nové situaci udržet jejich původní účel. Společná paměť a historie místa jsou však natolik cenné, že zbourání historických budov by bylo ve většině případů chybou. Hledání nového využití historických objektů představíme v oblasti spodního Žižkova…
Sraz: 17.00 hod, před Vachler Art Company, Chlumova 7

14. listopadu
PRAVDA VÍTĚZÍ / Nový kostel pro novou církev
Mladá církev Československá husitská si pro stavbu svého sborového domu zvolila konstruktivistický jazyk Pavla Janáka: jako výraz pravdivosti a demokratičnosti měl objekt nejen svou formou ale i programem manifestovat nový pohled na sakrální stavbu. V jeho optice osvětluje hlavní chrámový prostor shedové zastřešení – prvek do té doby známý jen z továrních hal. Prohlídkou této kulturní památky plníme v předvánoční době slib, který jsme svým věrným návštěvníkům daly…
Sraz: 17.00 hod, před Husovým sborem, Dykova 51/1

Jana Novotná

Český hydrometeorologický ústav

Kdy: 23.3.2019, 9-14 hodin

Při příležitosti Světového dne vody (22. března) a Světového meteorologického dne (23. března) si zájemci mohou, tak jako v předchozích letech, prohlédnout pracoviště v Praze-Komořanech, na Libuši i na ostatních pobočkách v ČR.

Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, Praha 4 - Komořany, pracoviště Libuš - Generála Šišky 942, Praha 4 - Libuš

Světový den vody se koná jako připomenutí významu vody a potřeby udržitelného nakládání s vodními zdroji.

Tato tradice sahá do roku 1993, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody.

Svátek si klade za cíl připomenout veřejnosti význam vody.

Pavel Kulovaný

Výstava Evropské dědictví - Národní knihovna

Kdy: do 23.3.2019

Výstava fotografií 38 významných lokalit, které získaly od roku 2013 "Označení Evropské dědictví", představuje místa s historickiými a kulturními milníky, které sbližuje občany a státy Evropské unie.

Návštěvník může cestovat nejuen v čase, ale i jednotlivými evropskými zeměmi, od archeologických nalezišť k architektuře od středověkých hradů k folklórním tradicím a krásným uměním.

Výstavu pořádá společně Národní knihovna ČR a Národní památkový ústav. Označení Evropské dědictví je součástí evropského programu Kreativní Evropa.

ing.Jiřina Kratochvílová

Kaple sv. Kříže - Pražský hrad, Svatovítský poklad.

Od: 16. 12. 2011 na dobu 10 let. Otevřeno denně 9 - 16 hodin.
Vstupné nebude součástí prohlídkových okruhů, bude samostatné.
Vzhledem ke klimatickým podmínkách je maximální počet návštěvníků v kapli 45 osob.

Po více než 20 letech se do kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu vrací stálá expozice Svatovítského pokladu. Jeho počátky se vztahují k období, kdy svatý Václav nechal postavit rotundu svatého Víta na Pražském hradu. Písemně je evidence pokladu doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069. Význam pokladu však není jen historický – nedocenitelná je i liturgická hodnota shromážděných ostatků a bohoslužebných předmětů, a zároveň i vysoká úroveň uměleckého řemesla a také kvalita a materiální hodnota drahých kamenů a ušlechtilých kovů. Soubor předmětů je nesmírně různorodý: obsahuje mnoho relikviářů vřetně relikviářových bust, monstrancí a tzv. korunovačního kříže, liturgického náčiní a mešních rouch a různé další vzácné památky. Nejznámějším dárcem byl český král a římský císař Karel IV. Již v roce 1333, ještě než se stal králem, postaral se mladý kralevic o rozšíření Svatovítského pokladu, později zavedl i bohoslužby, které umožňovaly prostému lidu pravidelně zhlédnout některé ostatky v pokladu shromážděné.

Expozice, kterou s podporou Správy Pražského hradu připravily Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula u sv. Víta, představí 139 relikviářů a liturgických předmětů vysoké historické a umělecké ceny.

Irena Douchová

Poznejte kouzlo Pražského hradu virtuálně

Na webu Pražského hradu najdete novou službu – virtuální prohlídku, která přiblíží areál Pražského hradu.

Při využití virtuální prohlídky se lze podívat i do zahrad, a dokonce i do některých interiérů. Prohlédnout si je tak možné katedrálu sv. Víta nebo domky ve Zlaté uličce.

Prohlídku připravila společnost FG Forrest. Pozoruhodné je, že si lze prohlédnout i řadu detailů, které se při vlastní prohlídce ne vždy podaří dobře prozkoumat.

Prohlídka je dostupná v českém a anglickém jazyce. Navíc je možné díky virtuální prohlídce kdykoli vidět i objekty, které jsou mimo sezonu uzavřeny.

Jana Novotná

Starší příspěvky

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]