Informace a rady k fyziologii stárnutí

Žena a menopauza

Nejpodstatnějším obdobím života ženy je fáze pohlavní zralosti charakterizovaná cyklickou tvorbou estrogenů a progesteronu. Tyto hormony jsou, mimo jiné, podmínkou pravidelného menstruačního cyklu, oplodnění a donošení zdravého plodu. Přibližně po 40. roce života ženy však začne tvorba hormonů poznenáhlu slábnout, až postupně úplně vymizí. Dobu následující po plodném období rozdělujeme zhruba na klimakterium (premenopausu) a menopausu.

Klimakterium je přechodnou fází mezi pohlavní zralostí ženy a menopausou. Jde o poměrně dlouhodobý proces, který může trvat až 10 let. Zejména v důsledku snižující se produkce estrogenů může, ale nemusí, být toto období spojeno s určitými obtížemi. Menstruační cykly mohou být nepravidelné. Dochází k tzv. dysfunkčnímu krvácení, charakterizovaném rozličnou sílou krvácení, prodlouženými, nebo naopak zkrácenými cykly, někdy s déletrvajícím krvácením, pro které je pak třeba provést výškrab děložní dutiny, případně zahájit hormonální léčbu.

Asi třetina žen prožívá klimakterium bez subjektivních příynaků. Další třetina pociťuje mírné vegetativní potíže. U poslední třetiny žen jsou potíže výraznější a bývají jimi velmi citlivě vnímány. K těmto vegetativním symptomům patří návaly horka v horní část těla, často doprovázené zarudnutím obličeje, krku, paží prsou i zad, a následované značným pocením. Tyto návaly trvají většinou 30 vteřin až 5 minut, a bez léčby zpravidla ustávají po menopauze. K dalším, poměrně častým potížím patří pocit únavnosti, snížení celkové výkonnosti, poruchy spánku a bušení srdce.

Také v psychické oblasti může v průběhu klimakteria dojít k depresivnímu rozladění, zvýšené dráždivosti, agresivitě, přecitlivělosti, duševní zranitelnosti a ke kolísání nálady. Tyto symptomy mohou být ještě zesíleny problémy vznikajícími v osobní, rodinné nebo pracovní oblasti.

Změny nastávají i v organismu klimakterické ženy. Poklesem hladiny estrogenů jsou postiženy klasické cílové orgány, tj. děloha, pochva, vulva a prsní žlázy. Děloha se zmenšuje, pochva zužuje a prsy ochabují. Současně se tkáně v genitální oblasti stávají suššími a tenčími. V důsledku zužování a zvýšené suchosti, způsobené menší sekrecí žlaz pochvy, může být pohlavní styk bolestivý a infekce pochvy jsou častější. K poznenáhlým změnám dochází i na cévním systému. Zatímco u mladých žen je riziko srdečních a cévních onemocnění nižší než u mužů, po 50. roce se četnost těchto onemocnění u obou pohlaví takřka vyrovnává.

Léčba klimakterických potíží, ať už jsou charakterizovány dysfunkčním krvácením, nebo vegetativními, psychickými či somatickými problémy, spočívá převážně v náhradě chybějících hormonů, t.j. v hormonální substituční léčbě. Který preparát je pro určitou ženu nejvhodnější a způsob jeho užívání musí určit lékař. I žena sama však může přispět k příznivějšímu průběhu klimakteria a hlavně menopauzy správnou životosprávou: její strava bude mít nízký obsah tuků a hojnost zeleniny, ovoce a celozrnných obilnin, omezí kouření a bude pravidelně cvičit.

Menopauza je přirozeným biologickým procesem a představuje definitivní ukončení menstruačních cyklů v důsledku vymizení folikulární činnosti vaječníků. Jako počátek menopauzy označujeme poslední menstruační krvácení, po kterém následuje minimálně jednoroční období bez další menstruace. V průměru k tomu dochází v 52 letech, i když odchylky mohou být značné.

Ani na počátku tohoto období hladiy estrogenů ještě zcela nevymizely a dále se postupně snižují. Nejsou však již dostatečně vysoké, aby mohly vyvolat menstruaci. Výjimečně může dojít k jejich krátkodobému zvýšení, které pak má za následek postmenopauzální krvácení. Protože takové krvácení může být ve vzácných případech způsobeno i nádorem, je vždy nutné provést výškrab dutiny děložní.

Další potíží, která může nastat už v klimakteriu, je osteoporóza. Na kostře ženy v menopauze je možné pozorovat urychlené snižování obsahu minerálů, převážně vápníku, což v konečném důsledku vede k osteoporoze (řídnutí kostí). Obsah minerálů v kostní tkáni se snižuje asi o 30%. Osteoporóza se projevuje bolestmi v kříži a zádech, případně častějšími zlomeninami předloktí, obratlů a krčků stehenní kosti. Protože i zde patří k hlavním příčinám úbytek hormonů, jsou tyto zlomeniny po 60.roce u žen 6 - 8x častější, než u mužů. Stupeň osteoporózy se dá zjistit rentgenologicky stanovením hustoty kostí a dalšími metodami. Kromě již zmíněné hormonální léčby lze snížít riziko osteoporózy podáváním vápníku a vitaminu D, s čímž je možné začít již po 50. roce, dostatkem vápníku v potravě (mléko a mléčné výrobky), a také cvičením, které velmi pomáhá udržet kosti v dobrém stavu. Je vhodné alespoň 3x týdně usilovně chodit, nebo provádět věku odpovídající silové cviky.

Přes všechny problémy, které se mohou v klimakteriu vyskytovat a které mohou přecházet i do menopauzy, je možné se na toto období dívat docela optimisticky. Řada žen jím projde bez jakýchkoli potíží, a tam, kde se některé z problémů objeví, dávají současné znalosti a léčebné prostředky velmi dobrou možnost potíže buď zcela odstranit, nebo alespoň výrazně snížit.

Menopauza postihuje všechny ženy, avšak každá z nich ji vnímá jinak. Pro některé je ukončení plodného období (ke kterému ve skutečnost dojde až v menopauze, protože v klimakteriu ještě stále existuje možnost otěhotnění) určitým osvobozením, neboť na možnost otěhotnění už nemusí myslet. Je to také jakýsi most k té části života, ve které se mnoho žen cítí podstatně sebejistější, zaujatější pro různé aktivity, na které dříve neměly čas, a energičtější, než v mladém věku. Spolu se zvyšujícím se věkem populace, je zdraví žen v menopauze důležitější, než kdykoli předtím. Ideálním cílem je dosáhnout co nejlepší výkonnosti po, pokud možno, co nejdelší dobu. I když je určitý pokles produktivity nevyhnutelný, mnoho z toho, co bylo dříve pokládáno za normální projev stárnutí, může být zlepšeno vhodným životním stylem a léčebnými prostředky. Menopauza je období, kdy by ženy měly přehodnotit své zdravotní a životní návyky, aby mohly dokonale využít svého uvolnění a měly tak větší potěšení ze svého života.

Pro úplnost je třeba zmínit, že vedle normální menopauzy je také tzv. indukovaná menopauza, ke které může dojít již v průběhu plodného období. Indukovaná menopauza je buď chirurgická po odstranění obou vaječníků, anebo vyvolaná chemoterapií, popřípadě ozařováním, převážně při léčbě nádorových onemocnění. Podávání některých hormonů také může způsobit, že vaječníky přestanou na určitou dobu, zpravidla několik měsíců, produkovat hormony. V tom případě mluvíme o dočasné menopauze.

Připravil: MUDr. Vladimír Šabata, CSc.

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]