Informace a rady k fyziologii stárnutí

Stárnoucí kůže

Fyziologie kůže

Kůže je důležitým orgánem našeho těla: je ochrannou bariérou proti pronikání mikroorganismů a proti ztrátám tekutin a vysychání, současně je však propustná natolik, aby odpařováním tekutin (pocením) a prokrvením, mohla regulovat tělesnou teplotu. Je dále orgánem senzorickým, jímž vnímáme dotyk, teplo, chlad a bolest. Je to rovněž náš orgán nejtěžší - tvoří 12-16% tělesné váhy, a její povrch má 3,5-6 m2.

Kůže je složena ze tří vrstev, každá má určitou skladbu, která jí umožňuje plnit specifické úkoly.

  1. Nejhořejší vrstvou je epidermis, jejímž produktem jsou také nehty a vlasy. Plní funkci ochranné bariéry. Obsahuje tři druhy buněk:
    • keratinové buňky - produkující protein keratin, jehož přibývá směrem k povrchu, který je zrohovatělý a relativně odolný. Tyto povrchové "mrtvé" buňky se trvale odlupují a jsou nahrazovány mladšími buňkami ze spodnějších vrstev
    • melanocyty - jejichž produkt, pigment melanin, určuje barvu kůže
    • Langerhansovy buňky - jsou součástí imunitního systému a brání cizorodým látkám pronikat kůží
    V epidermis jsou rovněž četná nervová zakončení, zprostředkující senzorické (pocitové) vjemy (teplo, chlad, bolest, dotyky) a inervaci kožních kapilár.
  2. Střední vrstva kůže, dermis, je charakteristická přítomností husté sítě vzájemně propojených bílkovinných kolagenních a elastinových fibril, které podmiňují pružnost, napětí a strukturu kůže. Do této sítě jsou dále zapojeny jemné krevní a lymfatické cévy, které zajišťují výživu a dýchání, nervová vlákna, svalové buňky v blízkosti vlasových folikulů (stahem těchto folikulů se vlas postaví a naskočí "husí kůže"), potní žlázy, podílející se na regulaci tělesné teploty, a žlázy produkující olejovitou substanci, sebum, která vytváří přirozený ochranný film, nutný pro normální zdravou funkci kůže.

    Kromě kolagenu a elastinu jsou v dermis ještě zvláštní mukopolysacharidy (glykosaminoglykany), které mají schopnost vázat vodu a tím činit kůži vlhkou. Jsou to skutečná zvlhčovadla kůže, na rozdíl od kosmetických, které pokryjí kůži pro vodu neprostupnou barierou a brání tak odpařování vody.

  3. Podkoží a podkožní tuková tkáň leží nejhlouběji. Je tvořena především tukem, který je zdrojem energie, chrání tělo před tepelnými ztrátami a rovněž před mechanickými traumaty, které tlumí.

Stárnutí kůže

Stárnutí organismu je na kůži dobře patrné. Nejprve se zpomalí regenerační procesy (okolo 25.roku) a po 45.roce se kůže začíná ztenčovat, částečně v důsledku hormonálních změn. Kůže se stává křehčí, zranitelnější (např. k odřeninám) a citlivější k dráždidlům a alergenům, snáze se poruší a pomaleji se hojí. Pro viditelné známky stárnutí jsou však nejdůležitější změny, které postihují fibrily kolagenní a elastinové v dermis. Ty jsou degradovány, jejich souvislá síť se rozpadá v důsledku rozlomení můstků, které fibrily spojují. Kůže ztrácí svou elasticitu, pevnost a napětí (tonus), objevují se vrásky, a to nejdříve tam, kde je kůže jemná (kolem očí). Rovněž ubývá mukopolysacharidů, jejichž funkcí je vázat vodu a podmiňovat tak vlhkost pokožky, a ta proto vysychá. Ubývá i podkožní tuk, kůže je volnější, tvoří se podbradky a laloky. Snižuje se množství krevních cév,kůže je hůře vyživována a vytrácí se její mladistvá zářivost a barva. Tukové žlázky,produkující lehce kyselou olejovitou substanci (sebum), která vytváří na kůži ochranný film, snižují svoji aktivitu, kůže je sušší, citlivější k zevním dráždidlům, případně se objevují drobné prasklinky. Tyto prasklinky se mohou stát vstupní branou pro infekci, častým příznakem této infekce může být i svědění. Tento stav je ještě zhoršován používáním nevhodných a nekvalitních mýdel, která jsou svoji povahou alkalická, časté horké koupele a dření kůže hrubými, drsnými houbami.

Proces stárnutí kůže také zřetelně urychluje nadměrné a přehnané slunění, extrémní působení horka nebo chladu, nevhodná výživa a kouření.

Experimentálně bylo prokázáno, že opakovaná expozice ultrafialovému záření výrazně zvyšuje aktivitu enzymů degradujících kolagenové a elastinové fibrily, což vede ke změnám popsaným výše u stárnutí kůže. Na místech vystavených slunci bývá ve starším věku porušeno také rovnoměrné rozložení pigmentu a na kůži zůstávají různě velké skvrny, ploché, hnědavé či šedé. Tyto skvrny, někdy také označované jako "jaterní", nevyžadují léčení, kromě kosmetické nápravy (zesvětlující nebo bělící masti).

Stárnoucí kůže může být postižena ještě dalšími lézemi, jako keratoza z ozáření (aktinická keratoza), seborrhoická keratoza, teleangiektasie, ekzémy aj., které vyžadují poradu s lékařem.

Kůže a výživa

Výživa je pro stárnoucí kůži velmi důležitá, jako ostatně pro celý organismus. Nelze si samozřejmě myslet, že striktní dodržování správné výživy vyhladí naše vrásky, či zcela zadrží procesy spojené se stárnutím. Na druhou stranu by bylo stejně naivní se domnívat, že popření zásad správné výživy zůstane bez vlivu na celý náš organismus , kůži nevyjímaje. Dieta, optimální pro celkové zdraví, zpomaluje fyziologické procesy stárnutí ve všech tkáních, včetně kůže. Taková dieta má být

  • vyvážená - to znamená, že má obsahovat všechny nezbytné složky v optimálním poměru tak, aby chránila před podvýživou a deficitem minerálů a vitaminů
  • musí obsahovat dostatečný přísun tekutin, jímž je zajištěna náležitá hydratace organismu, včetně pokožky. Doporučený objem tekutin je 1,5-2,0 litru vody/den. Káva a kofola nejsou vhodnými náhražkami vody, neboť obsahují kofein, který působí diureticky (zvyšuje vylučování vody ledvinami)
  • udržovat tělesnou váhu na odpovídající úrovni a bránit nadměrným váhovým přírůstkům. Nejbezpečnější cesta k vráskám a vytahané, nepružné kůži, je rychlá ztráta nadbytečného tuku. Následky jsou tím zřetelnější, čím je věk vyšší. Kůže stárnutím ztrácí pružnost fyyiologicky, takže ztratí-li se tukový polštář, nepružná kůže nenabude původního tvaru.

Zelenina a ovoce chrání organismus svým obsahem antioxidantů, jejichž funkcí je neutralizace volných radikálů. Volné radikály jsou vysoce a všestranně reaktivní chemické látky, které poškozují jakoukoli strukturu živé buňky. Jejich zdrojem jsou běžné oxidační procesy, probíhající v každé buňce. Lze říci, že čím více volných radikálů organismus produkuje, tím kratší je jeho život. Kůže je navíc poškozována i volnými radikály z vnějšího prostředí, jejichž zdrojem je sluneční záření.

Důležitými antioxidanty jsou na př. vitaminy A,E,C, CoenzymQ10, selen, flavonoidy (rostlinné pigmenty, odpovědné za zabarvení ovoce, zeleniny, květin) a další. Tyto látky mají většinou navíc ještě další protektivní účinky. Na příklad CoenzymQ10 je základní součástí buněčného dýchacího systému a zlepšuje míru a efektivitu produkce energie v buňkách. Označuje se někdy jako biomarker stárnutí, neboť jeho hladina koreluje s mírou degenerativních procesů a stárnutím.

Deficit některých vitaminů a minerálů způsobuje na kůži negativní změny, které mohou vyústit až v chorobu kůže či v její zrychlené stárnutí. Těžké nedostatky vitaminů a minerálů jsou v našem kulturním prostředí vzácné. Lehké nedostatky jsou relativně časté a jejich náprava má až překvapivě pozitivní účinky.

Co je zvláště důležité pro zdravou kůži?

  • B-komplex, do kterého patří: vitamin B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin) a kyselina listová.
    Výrazný nedostatek vitaminů B1 a B2 vyvolává specifickou formu dermatitidy (beri-beri), spolu s dalšími celkovými pathologickými projevy. Hypovitaminosa se projevuje u lidí, jejichž strava obsahuje nadbytek bílého pečiva, loupané rýže, brambor a cukru. V některých státech (USA) proto mají výrobci potravin povinnost přidávat vitamin B1 a B2 do výrobků z bílé mouky.
  • vitamin A je pro kožní buňky velmi důležitý. Jeho nedostatek způsobuje, že kůže je suchá, popraskaná a rychle se objevují vrásky. Vitamin A je obsažen hlavně v plnotučném mléce a mléčných produktech, vejcích a vnitřnostech. V mrkvi nebo brokolici je obsažen karoten, který může být konvertován na vitamin A.
  • vitamin C, spolu se železem a mědí je velmi důležitý pro synthesu kolagenu, strukturální bílkoviny, podmiňující pružnost a napětí kůže.

Z hormonů mají pro stárnutí kůže značný význam estrogeny, jejichž deficit nastupuje u žen v období menopauzy. Podáváme-li deriváty estrogenů v tomto období, dosáhneme zlepšené elasticity a pevnosti kůže, vyhlazení vrásek, zmenšení rozšířených pórů, zvýšení obsahu vody a kolagenních fibril v kůži.

Jak je vidět, máme v ruce mnoho nástrojů, jak zpomalit fyziologický proces stárnutí kůže a uchovat si déle nejen mladistvý vzhled, ale i lepší náladu.

Připravila: MUDr.H.Škopková, CSc.

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]