Informace a rady k fyziologii stárnutí

Prospěšný cholesterol

Skoro všichni víme o tzv. "špatných" vlastnostech cholesterolu. Jeho patologické ukládání do stěny velkých a středních tepen provází rozvoj aterosklerózy se všemi jejími závažnými a život ohrožujícími kardiovaskulárními důsledky, jako je např. infarkt myokardu či mozková mrtvice. Jen nemnozí z laické veřejnosti však vědí o jeho zásadním významu pro správné fungování živočišného druhu (organizmu).

Kladný význam cholesterolu:

  1. je základní součástí všech buněčných membrán, jimž zaručuje polopropustnost
  2. je výchozí látkou pro tvorbu žluči, která umožňuje trávení tuků
  3. je výchozím materiálem pro tvorbu steroidních hormonů. Jejich prostřednictvím se podílí na: 
    1. regulaci hladiny krevního cukru (glukokortikoidy)
    2. krevního tlaku (mineralokortikoidy)
    3. tvorbě svalové tkáně (anabolika)
    4. vlivu na sexuální funkce (libido, fertilita)
  4. významně podporuje nervový systém: je totiž základní součástí myelinových obalů nervů. Ty vedou nervové vzruchy, jimiž nervy komunikují s vyššími centry. A nedávné výzkumy ukazují, že cholesterol je faktorem ovlivňujícím růst a nasměrování výběžků nervových buněk tak, aby se spojily a vytvořily synapsi, tj. místo, kde neurony mezi sebou komunikují, a které jsou zásadní pro učení a paměť.

Odkud pochází cholesterol v našem těle?

Cholesterol sice vyrábí každá buňka našeho těla, ale hlavním místem jeho tvorby jsou játra, jejichž produkce stačí pokrýt všechny výše uvedené funkce.

Druhým zdrojem cholesterolu je potrava živočišného původu (maso, mléko, vejce). Touto cestou bychom neměli přijmout víc než 300 mg / den.

Mezi dodávkami z obou zdrojů však ve zdravém organizmu existuje tzv. zpětná vazba. To znamená, že zvýší-li se přísun potravou, utlumí se produkce v játrech, a naopak. Tím se udržuje potřebná hladina cholesterolu (CH) v těle. Ovšem tento ochranný mechanizmus má svoje omezení: soustavný a dlouhodobý příjem potravy bohaté na CH, resp. živočišné tuky, vede k jeho selhání, následnému zvyšování hladiny CH v krvi, a k negativním důsledkům (ateroskleróze), které jsou, vlastně byly připisovány pravě jen cholesterolu, ačkoliv dnes už víme, že CH je jen jedním, byť významným faktorem v tomto procesu.

Ačkoliv CH není tuk v pravém slova smyslu, jako tuk se chová. Patří do nesourodé rodiny lipidů, jejichž jedinou společnou vlastností je nerozpustnost ve vodě.

Jak tedy cholesterol může být k cílovým buňkám transportován krví, která je vodním médiem?

Je totiž transportován uvnitř částic, jejichž obal je složen z lipidů a proteinů, tzv. lipoproteinů. Ty ve vodě rozpustné jsou pravě díky rozpustným proteinům. Cholesterol je schován uvnitř těchto částic, které jej jako "ponorky" rozvážejí k cílovým tkáním ( = výstupním stanicím).

Schéma lipoproteinové částice najdete v Ospedale Evangelico Internazionale

Lipoproteiny nejsou všechny stejné. Liší se navzájem
  1. hustotou, která je podmíněna poměrem lipidů a proteinů: čím méně proteinů, tím víc lipidů se do částice vejde a tím je hustota menší, a to je Low Density Lipoprotein = LDL, a naopak High Density Lipoprotein = HDL má více proteinů a vyšší hustotu.
  2. směrem transportu:LDL transportuje CH z jater, v nichž je produkován, k periferním tkáním včetně cévních stěn. LDL tak transportuje 60 - 80 % CH. HDL pak přenáší CH opačným směrem, tj. od tkání do jater. Během této cesty sbírá nevyužitý volný CH z buněk v cévní stěně, tzv. makrofágů a předává ho jednak LDL částicím (apolipoproteinu B), a jednak ho odevzdává v játrech. Tam je přeměněn na žluč, přejde do střeva, je vyloučen stolicí, a jeho hladina v krvi klesá. Proto je HDL někdy nazýván "zametačem",nebo "hodným" cholesterolem.

Část CH je však ze střeva opět rezorbována, takže CH je částečně recyklován.
Je nutné však zdůraznit, že obojí částice, jak LDL, tak HDL přenášejí tentýž cholesterol, nikoliv jednou "zlý" a podruhé "hodný".

Značnou důležitost se zdá mít nález, že obojí částice se mohou vyskytovat ve dvou velikostech, jako "velké" a "malé". Nedávné studie totiž odhalily skutečnost, že nositeli velkých částic HDL i LDL jsou dlouhověcí lidé, častěji ženy, a že tato vlastnost je částečně dědičná. U těchto jedinců, a dílem i u jejich potomků je také nižší výskyt kardiovaskulárních chorob, hypertenze a dalších poruch lipidového metabolizmu. Předpokládá se, že velké částice LDL hůře pronikají do cévní stěny, což brání rozvoji atersklerózy, a větší HDL efektivněji "zametá" CH do jater. Častější přítomnost a vyšší hladiny této velikostní odchylky u žen se dává do souvislosti také s větší délkou života žen než mužů.

Ti zvídaví se možná zeptají, jak je možné, že si částice (LDL a HDL) nespletou své úkoly (směr transportu) a dopraví cholesterol na správná místa.

Princip je následující: aby LDL mohl v cílové buňce odevzdat cholesterol, musí tato buňka mít na svém povrchu tzv. receptor, to je místo předání. Představme si toto místo jako zámek, k němuž má LDL speciální klíč, který je specifický jak pro něj, tak i pro tento zámek. U LDL se tento klíč jmenuje apoprotein B. Ten se připojí k receptoru, tj. odemkne zámek, může vstoupit a předat cholesterol.

U HDL platí stejný princip, ale jeho "klíčem" je apoprotein A, který také odemyká, ale jiný zámek (receptor) na buňkách, z nichž CH naopak odebírá.

Tato představa zámku a klíče vám později snadno osvětlí někdy velmi vysoké hladiny Ch, jako jednu z možných geneticky podmíněných příčin aterosklerózy.

Cholesterol v dietě nepotřebujeme; tělo si ho vyrobí tolik, kolik potřebuje. Protože je však obsažen v každé potravě živočišného původu, (tj. v mase, nasycených tucích, mléčných výrobcích, vejcích), většinou se jeho příjmu nevyhneme. Proto bychom měli znát možnosti, jak jeho příjem omezit.

CH přijímáme zejména v nasycených tucích (kpt. "Proč bychom měli znát tuky"), proto je důležité tento typ tuků snížit na minimum. Je to snazší, než hlídat přímo obsah CH v potravě.

  1. Maso: CH v mase je zastoupen podle tučnosti masa, ale i libové maso obsahuje tuky. Pro srovnání : 100 g libového vepřového masa a bílého kuřecího obsahují cca 69 mg CH. Kuřecí maso tmavé však obsahuje CH v dvojnásobném množství. Nejvyšší obsah je ve vnitřnostech, zejména v mozečku - 2200 mg/100g (viz tabulka ).
    Vhodné je maso krůtí a kuřecí, upravované bez kůže a nejlépe bez tuku (grilování, opražení na suché panvi, vařené, dušené). Maso rybí konzumujte alespoň 3x týdně, i ryby tučné a sardinky - obsahují totiž polynenasycené omega - 3 MK, které jsou nám prospěšné.
    Pokud nás přemůže chuť na uzeniny. vyhneme se salámům, párkům a paštikám a zvolíme libová krůtí prsa a občas šunku.
  2. Mléko a mléčné výrobky: Nebezpečné jsou nasycené tuky, tzv. skryté tuky, v plnotučných mléčných produktech - smetanových zmrzlinách, krémech a zejména v sýrech. U sýrů výrobci většinou uvádějí množství tuku v sušině. Sušina však tvoří jen část z celkové hmotnosti sýra. Například má-li sýr 45% tuku v sušině a 54% sušiny, jeho celkový obsah tuku je (45 x 54)/100= 24.3%.
    Správnou volbou jsou nízkotučné mléčné výrobky, jogurty, kefíry, tvaroh a j., které nám dodávají potřebné kalcium, pokud ho nedodáme ve formě např. sójového mléka. Máslo (obsah CH 230 mg / 100 g) nahrazujeme margariny s polynenasycenými mastnými kyselinami.
  3. CH ve vaječném žloutku je také vysoký - 1260 mg/100 g. Vejce ale úplně z jídelníčku nevyloučíme, doporučeny jsou 2 - 3 žloutky týdně. Bílky omezeny nejsou.

Vedle diety je velmi důležité dodržovat zdravý životní styl,k němuž patří:
  1. úprava jídelníčku. Kromě výše uvedených doporučení je nutné:
    zařazení ovoce a zeleniny v hojném množství a denně. Hrášek, luštěniny, klíčky, ale rovněž česnek a cibule mají pozitivní vliv na hladiny CH. Z ovoce volíme méně sladké druhy - jablka, grepy,
    celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, neloupaná rýže) jsou vhodné jednak pro obsah vlákniny, která ve střevě váže CH a jednak proto, že semena (slunečnice, sezam) dodají nenasycené MK a stopové prvky;
    ořechy, slunečnicová semena ap. - obsahují nenasycené mastné kyseliny,teré tělo potřebuje;
    k přípravě jídel použíjeme olej řepkový, slunečnicový a olivový, z pomazánkových margarinů je velmi vhodná Flora ProAktiv, která obsahuje rostlinné steroly, bránící rezopci CH ze střeva;
  2. cvičení či sport v intenzitě odpovídající věku, nebo alespoň denně 30 minut rychlé chůze. Tyto aktivity zvyšují HDL cholesterol. Různé fyzické aktivity mají různou účinnost. Vzhledem k věku je však třeba volit takovou míru zátěže, která nepřekračuje možnosti organizmu. Dobrým ukazatelem je tepová frekvence. Maximální zátěž zjistíme: tepová frekvence TF = 220 - věk. Pacienti s odchylkami v lipidogramu by měli cvičit alespoň 30 minut 4 - 5x týdně na úrovni submaximální zátěže, t.zn k dosažení submaximální frekvence, která odpovídá 60 - 75% maximální zátěže. Podrobnější informace naleznete: Cholesterol
  3. Zanechat kouření - výrazně poškozuje cévy a srdce. I jedna cigareta denně zvyšuje riziko infarktu myokardu. Také pasivní kouření poškozuje zdraví.
  • Hranice hodnot plazmatických lipidů:

    Celkový cholesterol <5,0 mmol/l (4,5 mmol/l)*


    LDL- cholesterol <3,0 mmol/l (2,5 mmol/l)*


    Triglyceridy <2,0 mmol/l


    HDL- cholesterol >1,0 mmol/l

    *Přísnější kritéria hodnot pro pacienty s ICHS (ischemická choroba srdeční), s jinými projevy aterosklerózy a pro diabetiky.
  • Tento stručný přehled zásadního významu cholesterolu pro náš organizmus by vás měl přesvědčit, že osvojení zásad pro zdravý životní styl už v mladém věku nám může pomoci udržovat hladinu CH v normě a oddálit choroby, kterým říkáme civilizační.

    V další kapitole se dozvíme, jak lidský organizmus může být poškozen poruchami v lipidovém metabolizmu a rozvojem aterosklerózy. Některé jsou způsobeny vrozenými faktory, s nimiž nic nepořídíme. Ale bylo prokázáno, že rozvoj a postup aterosklerózy může být výrazně zpomalen právě dietními a režimovými opatřeními, případně doplněnými vhodnými léky. A to můžete ovlivnit sami..

    Podobné stránky:

    Cholesterol v naší stravě
    Vymést cholesterol

    Senior Internet Klub
    [sik.vse.cz]