Zábava

Vaše příspěvky - období: květen 2010

12. 5. 2010

Krásný prostor kavárny v předsálí kina Lucerna je již několik let místem konání zajímavých výtvarných výstav. Od r. 2005 zde v cyklu „Umění na papíře“ představilo mnoho výtvarníků svá díla, např: typografii, grafiku, gumotisk, lept, koláž či kresbu pastelem.

Letošní výstavní cyklus bude věnován fotografii v co největší šíři jejich možností a technických proměn. Hlavní pozornost bude věnována vlastní specifice fotografie – schopnosti jedinečným způsobem zachytit neopakovatelné okamžiky života a světa kolem nás.

Od 16. 5. 2010  je zde instalována výstava  "Velociped je radost",  která potrvá  do konce června 2010.

Všechny fotografie vystaveného souboru jsou věnovány sportu, který byl ve své době velkou technickou novinku - a který dnes je velice hýčkaným koníčkem početné společnosti nadšenců - již dlouho sdružených v „Českém Klubu Velocipedistů - 1880.“ Pro stručné vysvětlení: velocipedista je majitel – ale hlavně jezdec na VYSOKÉM KOLE, kterému se lidově (a nesprávně!) říká kostitřas, a ta číslovka v názvu připomíná letopočet založení klubu! ČKV - je nejstarším sportovním klubem v Českých zemích – a jak praví klubová tradice, je jediným sportovním klubem, který byl založen na dvoře pivovaru - tehdy byl Smíchov a pivovar Staropramen daleko za pražskými hradbami….

Jan Bejšovec (1946) se k fotografování (nejen velocipedistů) dostával poměrně velikou oklikou. Již od malička měl klukovský sen – stát se malířem. Splnění snu stálo v cestě mnoho dobových překážek – a tou největší byl ne právě nejsprávnější původ. Nedostatek dělnického původu znamenal stop snahám dostat se na školu, která by neprodukovala aktivní budovatele světlých zítřků. Proto jedinou možností v Teplicích, kde tehdy JB s rodiči žil, byla báňská průmyslovka…. Tu vystudoval, začal také v hornictví pracovat, získal velmi osobní zkušenosti i s nejhlubším dolem v severočekém revíru… Ovšem touha přiblížit se oblasti umění trvala – a po dlouhém snažení se podařilo našemu autorovi dostat na pražskou „Hollarku“ – a s úspěchem vystudovat obor propagační tvorba a fotografie. Po několika zaměstnáních více či méně v oboru – se po roce 1989 vydává na cestu životem na „volné noze“ – a jako výtvarník, restaurátor a fotograf po ní kráčí dodnes. A také ujíždí na velocipedu….

O svém prvním setkání s vysokým kolem – velocipedem Jan Bejšovec vypráví velice hezkou historku. Je z dob jeho mládí na severu Čech a přihodila se jednoho letního dne. Náš autor se spolu s kamarády vracel na kole od „oprámu“ (pro nezasvěcené- zatopený důl nebo propadlý terén, zaplavený vodou), kde si krásně zaplavali. A také pořídili hezkou žízeň! Cestou na kolech zastavili u jakési hospody na pivo či limonádu pro osvěžení. V hospůdce se z šerého kouta najednou vynořil jakýsi chlapík a ptá se našeho autora: Nechceš kolo? A Jan Bejšovec dosti nevrle odpověděl, že tedy nechce, protože jedno má a na tom právě přijel a taky odjede. Ale chlapík se nedal jen tak odbýt – a praví: „Ale takový kolo nemáš, pojď se podívat!“ A vede našeho JB do jakési stodoly proti hospodě – a tam mu ukázal cosi velikého, rezatého, podivného – a jak dnes Jan Bejšovec tvrdí - velice krásného: Nefunkční trosku stařičkého velocipedu s obrovským předním a maličkým zadním kolem! Cena velice příznivá byla stanovena v „pitné měně“ a hned proplacena - a od toho okamžiku se začíná v životě JB nová etapa: o čas se umělecké a restaurátorské discipliny začínají dělit s životem VELOCIPEDISTY! To znamená restaurováním, sběratelstvím, výrobě různých doplňků kol, také životem spolkovým, protože 17 let je presidentem obnoveného ČKV - 1880, ale také jeho archivářem a objevitelem i zachráncem vzácných klubových památek. A pochopitelně i účastníkem a organizátorem klubového života - vždy s kamerou v ruce… a s výsledky jeho práce i koníčka se můžeme setkat právě na této výstavě.

Pavel Vácha, kurátor výstavy

1. 5. 2010

Skvrny

Několik praktických rad, jak na skvrny

Skvrny v domácím prostředí odstraňujeme jen v ojedinělých případech, když máme jistotu, že skvrnu odstraníme. Skvrny čistíme okamžitě jak se skvrna utvoří. Skvrnu okamžitě několikrát vymyjeme čistou teplou vodou. Než použijeme čisticího přípravku, musíme jej předem vyzkoušet a to tak, že se pokusíme vyčistit skvrnu stejného původu na nepotřebném kousku z podobného materiálu a nebo na nefunkční a nebo nepohledové části. Teprve pak přistoupíme k čištění. Podložíme znečištěné místo utěrkou nebo složeným sacím papírem. Tak odstraníme spolu s nečistotami i rozpouštědlo.

Skvrny po čokoládě:
Použijeme benzín. Po uschnutí vykartáčujeme

Skvrny po zmrzlině:
Látku, na které jsou zmrzlinové skvrny, ponoříme na půl hodiny do studené vody, pak potřeme tekutým pracím prostředkem a vypereme.

Skvrny po vejcích:
Skvrny se nechají zaschnout a potom se čistí teplým vodným 1,5 procentním roztokem boraxu; nakonec se vymyjí horkou vodou

Skvrny od ovoce:
Skvrny od ovoce potřete čerstvě vymačkanou citronovou šťávou, nechte působit a pak vyperte v teplé vodě.

Skvrny po kečupu:
Použijeme roztoku vody a octa

Skvrny po vosku:
Na skvrny od vosku položte savý papír a přejeďte teplou žehličku, vosk se vsákne do papíru.

Skvrny po krvi na papíru:
Vyčistí se tak, že se bílý škrob rozmíchá s malým množstvím vody na l1istou kaši, nanese se na skvrnu a nechá se na ni delší dobu působit. Po vyschnutí a odstranění kaše má skvrna zmizet.

Skvrny po plísni na kožených předmětech:
Vyčistíme roztokem : 80 ml vody se smíchá s 20 ml zředěného roztoku peroxidu vodíku a 20 ml čpavku. Skvrna se potře roztokem a za hodinu se důkladně vymyje vodou.

Skvrny po kávě:
Namočíme do chladného mléka, pak vypereme

Skvrny neznámého původu:
Pokud nevíme, od čeho skvrny vznikla, tak ji nejprve čistíme vlažnou vodou. Jestliže zpočátku mizí, ale po chvíli už se nemění, tak pokračujeme s teplejší vodou, trocho mýdla nebo pracího prostředku. Zaschlé skvrny nejdřív uvolníme glycerinem a pak postupujeme stejně nebo použijeme čpavkovou vodu se špetkou soli. Vyzkoušet můžeme i líh.

Skvrny po červeném vínu:
Třeme solí a pak vypereme ve studené vodě

Skvrny po krvi na dřevě:
Skvrny krve na dřevě se odstraňují potřením 3procentním roztokem peroxidu vodíku s několika kapkami čpavku (roztok při tom šumí). Skvrny na hladkém dřevě lze smývat i velmi zředěnou kyselinou sírovou.

Skvrny po olejové barvě na skle:
Smíchá se louh sodný, mazlavé mýdlo a 'Čpavek a skvrna se touto směsí navlhčí. Louhem se vyschlé skvrny změkčí, načež je lze snadno odstranit nožem.

Skvrny po olejové barvě na kožených předmětech:
Čerstvé skvrny po olejové barvě se dají odstranit různými rozpouštědly: benzínem, terpentýnovou silici, trichlóretylénem; nakonec' se vymyjí teplou vodou s mýdlem

Skvrny od asfaltu:
Skvrny čistíme trichloretylénem, benzínem, koncentrovaným saponátem. Jinak: Pevnou vrstvu dehtu zaschlou na povrchu textilie opatrně odstraníme nahřátým nožem. Ztvrdlou vrstvu můžeme před mechanickým odstraňováním změkčit tukem, teplým olejem nebo vazelínou. Pak se zbylý dehet a tuk použitý k jeho změkčení odstraní benzínem, perchlorethylenem nebo terpentýnem. Při použití terpentýnu je nutné dočištění pomocí benzínu. Zbytky dehtu a tuk je nutno odsávat do savé podložky. Po odstranění skvrny textilii dobře vypereme nebo necháme chemicky vyčistit.

Skvrny po žvýkačce:
Skvrny po žvýkačce třeme ledem a pak se odlepí

Skvrny od bonbónů:
Skvrny od bonbónů zbavíme tuku pomocí benzínu nebo perchlorethylenu a na skvrnu necháme působit čpavkovou vodu. Textilii pak vypereme ve vlažné vodě s přídavkem pracího prostředku.

Skvrny po medu:
Promyjí se horkým vodným roztokem sody.

Skvrny po krému na boty:
Skvrny po krému na bílých stolech, křeslech apod. se, vytírají hadříčkem namočeným v benzínu nebo trichlóretylénu.

Různé skvrny na železe, mědi a kamenech:
Skvrny se odstraňují roztokem 10 g uhličitanu amonného ve 100 ml vody. Skvrna se důkladně vytře tímto roztokem a vymyje se čistou vodou.

Skvrny po stolním oleji:
Čerstvé skvrny po pokrmovém oleji se vyčistí benzínem, trichlóretylénem, chloridem uhličitým, terpentýnovou silicí.

Skvrny po ostružinách:
Skvrny po ostružinách:

Skvrny po sazích:
Vytírají se čerstvým chlebem. Skvrna se může také dobře vyčistit mýdlem. Skvrny po sazích lze odstranit i kašičkou z benzenu á bílé hlinky nebo z trichlóretylénu a bílé hlinky. Po vyschnutí pasty se její zbytek vydrobí a vykartáčuje.

Skvrny po tuku na kožených předmětech:
Tukové skvrny se vyčistí kaší připravenou z benzínu a srážené křídy. Po vyschnutí kaše se ulpěný zbytek důkladně setře.

Skvrny po tuku na parketách:
Tukové skvrny se odstraní kaší připravenou z benzínu a bramborové mouky, Po vyschnutí se ulpěný zbytek odstraní nožem.

Skvrny po trávě:
Použijeme líh a vypereme v roztoku čistícího prostředku

Skvrny po petroleji na papíře:
Odstraníme je tak, že papír se skvrnou držíme nad malým plaménkem ve vzdálenosti 20-30' cm. Po několika minutách se petrolej z papíru odpaří. Stejně dobře se skvrny odstraní, jestli-že se pokryjí pijavým papírem, který se přežehlí horkou žehličkou.

Skvrny na tkaninách od mléka:
Skvrny na tkaninách způsobené mlékem vyčistíte pod tekoucí vodou se saponátem. Teplota vody nesmí překročit 40 stupňů, jinak dojde ke sražení bílkovin.

Skvrny po rtěnce:
Použijeme líh a pak ručně vypereme

Skvrny po inkoustu:
Pokapeme čerstvou citrónovou šťávou a pak čpavkem (někdy pomůže i líh).

Ivan Kratochvíl

1. 5. 2010

Navštivte velmi užitečné stránky kde najdete vyčerpávající informace  o volných vstupech  na kulturní, sportovní a další společenské akce.

Ivan Kratochvíl

Starší příspěvky

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]