Kultura

Vaše příspěvky - období: duben 2008

29. 4. 2008

Stopy české minulosti v historickém centru Vídně

Chrám svatého Štěpána – Stephansdom

Středem vnitřního města je  Náměstí sv.Štěpána , kde uprostřed stojí  Svatoštěpánský chrám , jedna z nejvýznamnějších evropských památek chrámové gotiky. Jeho dnešní stav prošel vývojem během mnoha staletí.

Svatoštěpánský chrám je znakem Vídně a vídeňští občané ho láskyplně nazývají  „Unser Steffl“ . Poslední vykopávky na místě chrámu odhalily zbytky pozdní antiky sahající až do 4. století. Zdejší hroby křesťanů mohou být připsány 9. – 10. století, kdy tato lokalita s velkou pravděpodobností byla také místem k pohřbívání Slovanů. Již za doby panování Babenberga Heinricha II. Jasomirgotta byl na tomto místě postaven r. 1137 – 1147 kostel v románském slohu.

Po požáru roku 1258 byly obnoveny jen některé části kostela. Hala a chór byly dokončeny za panování českého krále  Přemysla Otakara II. , který byl zároveň panovník tehdejšího území Rakouska. Vlastní chrám byl vysvěcen r. 1340. Základ převážné části stavby, která celá sama trvala skoro sto let, položil roku 1359 rakouský vévoda Rudolf IV. Zakladatel.

Další Čech, který se podílel na přestavbě chrámu , byl pražský sochař mistr  Václav Helblink , a dále roku 1446 zaklenutí chrámové lodi provedl  český mistr Puschbaum . Na severní straně chrámové hlavní lodi se nachází prolamovaný oltářní baldachýn brněnského umělce  Jana Hanuše z Prachatic , který také roku 1433 dokončil sto třicet šest metrů vysokou jižní věž chrámu. Tato stavba byla započata koncem 14. století podle návrhu  Václava Parléře a jeho syna Petra .

Chrám je trojlodí, s klenbou, která pozůstává ze třech zaklenutých oblouků. V hlavní lodi nad západním portálem je veliké gotické okno a nad ním postavy tří svatých,  Laurenzia, Michaela a Štěpána , patronů kostela. Na hlavním oltáři se nalézá obraz „Kamenování sv. Štěpána“, vzácná malba na cínu a dále také  mramorové sochy sv. Floriana, Leopolda, Sebastiana a Rochuse .

Proslulý  obraz sv. Jana Nepomuckého od Martina Johanna Schmidta , zvaného Kremser Schmidt (1772) se nachází na oltáři sv. Jana Nepomuckého. Na postranním jižním portálu z 80. let 14. století, umělecky velmi významném, vzniklém pod českým vlivem, jsou umístěny obrazy ze života sv. Pavla a také Rudolfa IV., zakladatele dómu a vedle něho jeho manželky Kateřiny, dcery císaře Karla IV. Lucemburského s panoši, nesoucími erb rodu.

 Kazatelna (Froschkanzel) , připisovaná  Antonínu Pilgramovi , původem z Brna, byla vyrobena ze sedmi pískovců a čas jejího vzniku je datován do roku 1480. Pod schodištěm s plazícími se ještěrkami a žábami – žáby a ropuchy mají být symbolem řečnění (kázání) a mají zahánět zlé duchy – vyhlíží neznámý mistr z okna. Jedná se o vlastní portrét umělcův, známý z rakouské televise pod jménem  „Fenstergucker“  a je omylem zpopularizován v souvislosti s Pilgramovým jménem. V kostele se nachází obraz mistra Pilgrama, a sice v postranní lodi chrámu na podstavci varhan. Varhany vznikly ve slohu pozdní gotiky a jejich empóra je dílo mistra Pilgrama s portrétem a monogramem. (Letopočet MAP 1513 Mister Anton Pilgram).

Na štítu kostela najdeme práce  českého sochaře Františka Mělnického , který pocházel z Krasíkova na Moravě a žil a pracoval ve Vídni. Tašky na střeše chrámu jsou z Poštorné u Břeclavy z bývalé Lichtenštejnské cihelny.

Po bitvě na Bílé Hoře, v doby, kdy byla část české šlechty likvidována, kdy pomíjel její vliv a moc, přicházeli občané z Čech a Moravy do Vídně a přivedli s sebou i své patrony. U Čechů to byl  sv. Václav  a u Moravanů sv. Cyril a Metoděj . K jejich poctě byly ve Svatoštěpánském kostele slouženy mše. V šedesátých letech devatenáctého století se začal  dr. Jan Schwetz  zaměstnávat náboženskými problémy vídeňských Čechů. S pomocí  kardinála Schwarzenberga  byl zřízen pro českou menšinu důležitý náboženský spolek  „Jednota svatého Metoděje“ .

Podle starého výkresu je označen hřbitov okolo chrámu sv. Štěpána, kde byli pohřbíváni Slované, kterým Němci s oblibou nadávali pohané. Dokazuje to listina Ludvíka I. z roku 828 adresovaná pasovskému biskupovi.

Ve druhé světové válce byl Svatoštěpánský chrám těžce poškozen bombardováním. Hned po skončení války začala za pomoci občanů ze všech spolkových zemí obnova dómu, v šesti letech byla dokončena a 26. duba 1952 byl chrám slavnostně otevřen za velké účasti obyvatelstva. I nově ulitý zvon   „Pummerin“  zvoní zase jako symbol svobody.

Nejznámější zvon Rakouska „Pummerin“ zazněl poprvé v roce 1718. Zvon je skoro čtyři tuny těžký a byl ulit z ukořistěných tureckých děl.

Od roku 1862 studoval na vídeňské Akademii výtvarného umění architekt a stavitel Josef Mocker a po absolvování se ujal vedení dostavby věže chrámu  sv. Štěpána .

Jaroslava Navrátilová – Dr. Soňa Rybičková

22.4.2008

Karlova universita v Praze

Před 660 lety, dne 7. 4. 1348 vydal císař Karel IV zakládací listinu k jejímu založení.

Kdy přesně byla založena je předmětem sporů. Většina literatury uvádí 7.duben 1348, kdy Karel IV vydal zakládací listinu a udělil univerzitě imunitu před zásahy světské moci. Jiný výklad uvádí, že pražská univerzita, nejstarší univerzita na sever od Alp, byla jako každá církevní korporace založena rozhodnutím církve bulou Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347.

Univerzita měla čtyři fakulty – přípravnou fakultou svobodných umění (dnešní filosofickou) a pokračovacími fakultami právnickou, lékařskou a teologickou. Pro výuku převzala existující systém a zkušenosti dominikánského řádu. Na Univerzitě působily 4 národy: český, bavorský, saský a polský.

Na webových stránkách  Karlovy University  je m.j. u odkazu „Historie UK“ uveden text zakládací listiny v latině a v češtině a historie university v datech a v krátkém výtahu.

Ing. Jiří Valenta

15. 4. 2008

Divadelní sezona 2006/07 v Národním divadle ve fotografiích

Jan Saudek

Výstava patří do cyklu výstav věnovaných divadelní fotografii. Jedná se již o pátou prezentaci v sérii výstav a publikací zachycující Národní divadlo pohledem některého z našich předních fotografů či fotografek. Výstava je instalovaná od 21. listopadu 2007 do 30. června 2008 v Salonu Kolowrat, Kolowratský palác - Ovocný trh 1 a je přístupna v době divadelního představení.

V pokladnách  Národního divadla  si můžete zakoupit reprezentační publikaci zachycující známé osobnosti ND objektivem Jana Saudka a nástěnný kalendář s výběrem fotografií.

Alena Hrdinová

1. 4. 2008

Ještě jednou o tom co by Vás mohlo zaujmout v pražských biografech.

Od konce minulého roku probíhají v již jednou zmíněném kinu Aero přímé přenosy operních představení z Metropolitní opery v New Yorku. Nejblíže je v programu vždy v sobotu večer:

  • 5.dubna - Giacomo Puccini: Bohéma
  • 26.dubna - Gaetano Donizetti:Dcera pluku.

Více informací o tom získáte na stránkách  kina Aero.

Zájemce o starší filmy by mohl také zaujmout program kina Ponrepo-Bio Konvikt v Praze l, Bartolomějské ulici 11. Kino slouží jako promítací síň Národního filmového archivu a má pro seniory také dosti zajímavé podmínky. Filmy tam jsou sice přístupné pouze členům klubu Ponrepo, ale členská legitimace tohoto klubu stojí pro seniory na celý rok l00 Kč a vstupenky na jednotlivá představení pak pouhých 30 Kč. Promítá se od l7,30 a od 20 hodin.

Na programu jsou filmy nejen české,ale i cizí, které se v našich biografech promítaly již i před dlouhou řadou let. Na jednu legitimaci Vám ale prodají pouze jednu vstupenku. Výjimečně kino promítá i pro nečleny klubu. Např.tento týden v rámci Febiofestu dokumentární filmy z Pražského jara 68 .

Ing. Musilová Kamila

1. 4. 2008

Kodex Giga na cestě „domů“

Poslední šanci spatřit "naživo" Ďáblovu bibli měli návštěvníci Galerie Klementinum v neděli 10. března tohoto roku.

Po téměř půl roce skončila výstava  Ďáblovy bible (Kodexu Gigas)  a středověký skvost se vrátil do švédské Královské knihovny. A tak byla Národní knihovna svědkem armádních manévrů. Převoz z neprůstřelné, trezorové místnosti v Galerii Klementinum na letiště zajistili příslušníci Vojenské policie. V Ruzyni si už cenný náklad převzala posádka armádního speciálu.Vzhledem k objemu zásilky a zároveň přísným bezpečnostním opatřením není totiž možné knihu přepravovat běžným komerčním letem. Náklady spojené s převozem hradí také ministerstvo obrany.

Ďáblova bible  přitahovala během vystavování davy lidí, kteří projevovali neobyčejný zájem o tento skvost, který vznikl v naší domovině a má mimořádnou výtvarnou, historickou i duchovní hodnotu pro naši zemi.

Od loňského září si výstavu nenechalo ujít přes 60 tisíc návštěvníků.  „To zdaleka překonalo naše očekávání,“  přiznává mluvčí knihovny Kateřina Nováková. Pro ty, kdo si kodex nestačili prohlédnout, navíc existuje možnost prolistovat si digitalizovanou verzi. Tu na svých stránkách zpřístupnila Královská švédská knihovna, která je manuskriptu již více než sto let domovem. Digitalizovanou podobu skrývají stránky: nbsp;Codex gigas - Kungl. biblioteket.

I naši vědci připravují papírovou kopií celé bible, která mezi jiným obsahuje i Kosmovu kroniku a proto v budoucnu přemýšlejí o tom, vystavit tento elaborát i v jiných městech. Původně však rukopis vznikal na českém území, sepsali jej mniši podlažického benediktinského kláštera a do Skandinávie se dostal až na konci třicetileté války, kdy si jej během drancování přivlastnila švédská vojska. Bibli předali královně Kristině jako válečnou kořist.

Ještě předtím, než k nám byla zapůjčena na výstavu, historicky jako teprve třetímu městu, vystavovala se jen v New Yorku a Berlíně. Proto se museli vládní představitelé zaručit, že nebudou usilovat o to, aby se kniha nastálo vrátila do České republiky.

Pracovníci knihovny tak alespoň vymýšlejí, jak dále využít speciální trezorovou místnost v galerii. Podle informací v tisku by se zde v příštím roce měl vystavovat originál  Vyšehradského kodexu , tedy památečního korunovačního dokumentu prvního českého krále Vratislava I. Tento kodex byl veřejnosti zpřístupněn naposledy v roce 1964.

Jaroslava Navrátilová, Dr. Soňa Rybičková

1. 4. 2008

Pražské biografy seniorům.

Koncem minulého roku jsem informovala o dopoledních představeních za nižší vstupné pro seniory v žižkovském kinu Aero. Dodatečně jsem zjistila, že představení pro seniory za podobných podmínek jako v Aeru - tj. mimo večer a za sníženou cenu - lze navštívit i v několika dalších pražských biografech. Pro doplnění původní informace níže uvádím přehled všech,které se mi podařilo zjistit.Jsou to:

  • Aero, Praha 3,Biskupcova 31 - vždy v úterý v l0 hod. , cena do 50 Kč
  • Modřanský biograf, Praha 1, U Kina 44 - vždy v pondělí v 9,30, cena 50-60 Kč
  • Světozor, Praha l, Vodičkova 41 - vždy ve středu mezi l2 a 15 hod.dle programu, cena 60 Kč.

Ing. Musilová Kamila

1. 4. 2008

Kino Lucerna - sleva pro seniory

V dubnu promítá kino Lucerna minimálně jednou týdně nové filmy pro seniory. Cena jedné vstupenky je 56,-Kč.

  •   4. 4.   Pokání,GB/FR, začátek 13.45
  •   7. 4.   Než ďábel zjistí, že seš mrtvej,USA,začátek 13.30
  • 11. 4.   Tahle země není pro starý, USA, začátek 14.00
  • 14. 4.   Venkovský učitel, ČR/FR/SRN,
    začátek 14.00
  • 18. 4.   Bobule, Francie/GB/ČR, začátek 14.00
  • 21. 4.   Edith Piaf, ČR, začátek 14.00
  • 25. 4.   Než si pro nás přijde, USA, začátek 14.45
  • 28. 4.   Karamazovi, ČR/Polsko, začátek 14.00

Šej

1. 4. 2008

Druhý rok činnosti „Klubu přátel činohry ND“

Již druhý rok žije tento klub, založený po vzoru přátel opery ND, a má se jako mladý bratříček co nejvíce snažit aby se rovnal svému staršímu bratru.

Já, jako člen tohoto klubu, mohu říci, že se to KPČ povedlo. Čtyřikrát ročně probíhají velmi zajímavé akce ať je to setkání s herci, techniky i vedením činohry ND. Na konci této sezony proběhne prohlídka prken která znamenají svět i (to v normálních prohlídkách nenajdete) propadliště.

Pro nás seniory i ty méně pohyblivé je potěšitelné, že informace o slevách na představení, veřejných premiérách a dalších akcích činohry ND nám mohou přijít přes elektronickou i běžnou poštu o něco dříve než ostatním a máme tak možnost si přístup na tyto akce objednat.

Pro zájemce o členství v klubu uvádím kontaktní adresu:info@narodni-divadlo.cz

F. Roušar

1. 4. 2008

Ke 100.výročí úmrtí Josefa Hlávky

Významný český architekt a mecenáš Josef Hlávka zemřel 11. března 1908

Letos si připomínáme sto let od úmrtí jednoho z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století Josefa Hlávky. Stavby tohoto slavného architekta, stavitele, mecenáše vědy a umění stojí v Česku, Rakousku a na Ukrajině. Den jeho úmrtí zařadilo mezi letošní světová kulturní výročí také UNESCO.

Josef Hlávka se narodil 15. února 1831 v Přešticích. Po ukončení pražské techniky se vydal rozšířit své vzdělání na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Za své studijní výsledky obdržel prestižní Římskou cenu, která mu umožnila tříletou studijní cestu po Itálii, Francii, Belgii a Německu. Během ní načerpal aktuální architektonické trendy a studoval největší skvosty evropské architektury. Začátky podnikání mu velmi usnadnil český stavitel ve Vídni František Šebek, který si jej tak oblíbil, že mu při odchodu do penze odkázal celou svou stavební kancelář. Hlávka si velmi brzy vydobyl pověst solidního stavitele.

První úspěšná realizace ve Vídni, stavba kostela Lazaristů podle plánů Friedricha Schmidta, vynesla Hlávkově kanceláři zakázku na stavbu nové Dvorní opery ve Vídni. Její stavební náklady dosáhly na tehdejší dobu úctyhodných šesti milionů zlatých. Stavba trvala osm let a Hlávkovi přinesla další prestižní zakázky na církevní a státní stavby a soukromé domy. V letech 1860 až 1869 postavil 142 staveb, při tom bylo neustále rozestavěno a vyprojektováno více než padesát staveb najednou.

Z nejvýznamnějších staveb vedle Dvorní opery ve Vídni, uvádíme projekt rezidence řeckokatolického biskupa v Černovcích (dnešní ústřední budova tamní university) na Ukrajině, za který obdržel II. cenu na světové výstavě v Paříži v roce 1867 a projekt na novou Zemskou porodnici v Kateřinské ulici v Praze. Po velké povodni, v roce 1890, kdy se zřítila část Karlova mostu, prosadil jeho obnovu do původní podoby z doby Karla IV. V té době koupil a později přestavěl do současné podoby inspirované italskou neorenesancí zámek v Lužanech u Přeštic.

V důsledku pracovního vypětí, kterému byl vystaven, a namáhavého cestování mezi Vídní, Prahou a Černovcemi na podzim roku 1869 zkolaboval a ochrnuly mu obě nohy. Ocitl se na invalidním vozíku, musel opustit kancelář a odejít do ústraní na zámek Lužanech. Až kolem roku 1880 se jeho zdravotní stav natolik zlepšil, že mohl opět chodit.

Hlávky byl a dosud je nepřekonaný mecenáš české vědy a umění. Jeho program zaměřený především na kulturu a vzdělanost českého národa byl dokonale promyšlen. V Lužanech vznikly projekty na založení České akademie, stavby studentských kolejí, stavby nové budovy Akademie výtvarných umění a mnohé další. Vedle mnoha darů a stipendií, které poskytl ještě za svého života, Hlávka ve své poslední vůli ustanovil svým univerzálním dědicem nově založenou nadaci  „Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových".

Jeho movitý a nemovitý majetek, měl v tehdejší měně hodnotu 4 655 282 korun, což představuje v přepočtu na dnešní ceny asi dvě miliardy Kč. Právnicky bylo  Nadání  tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu (kdy přečkalo jako jediné velké rušení těchto institucí v roce 1953, ale hned vzápětí byly zestátněny jeho nemovitosti - úplnou nápravu nepřinesly ani restituce po roce 1989) a do dnešních dnů plní Nadání velkou část Hlávkova odkazu. Je to nejstarší nadace s nepřerušenou kontinuitou u nás.

Josef Hlávka zemřel po krátké nemoci v Praze dne 11. března 1908.

Jubilejní rok Josefa Hlávky nabídne na třicet významných událostí, které představí neuvěřitelnou šíři jeho aktivit. Hlávku přiblíží konference o architektuře, o financování vědy a budoucnosti českých nadací, přednášky, odhalení jeho busty, výstavy. Národní muzeum připravilo spolu s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových průřezovou výstavu o této přední osobnosti české vědy, vzdělanosti a umění. Výstava v Lobkovickém paláci na Pražském hradě v sedmi kapitolách představí postupně jednotlivé oblasti, do kterých Josef Hlávka svým konáním zasáhl. Tato výstava potrvá do 27. července 2008.

Ing. Valenta

Starší příspěvky

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]