Kultura

Vaše příspěvky - období: březen 2008

29. 3. 2008

Pražské biografy seniorům.

Koncem minulého roku jsem informovala o dopoledních představeních za nižší vstupné pro seniory v žižkovském kinu Aero. Dodatečně jsem zjistila, že představení pro seniory za podobných podmínek jako v Aeru - tj. mimo večer a za sníženou cenu - lze navštívit i v několika dalších pražských biografech. Pro doplnění původní informace níže uvádím přehled všech,které se mi podařilo zjistit.Jsou to:

  • Aero, Praha 3,Biskupcova 31 - vždy v úterý v l0 hod. , cena do 50 Kč
  • Modřanský biograf, Praha 1, U Kina 44 - vždy v pondělí v 9,30, cena 50-60 Kč
  • Světozor, Praha l, Vodičkova 41 - vždy ve středu mezi l2 a 15 hod.dle programu, cena 60 Kč.

Ing. Musilová Kamila

29. 3. 2008

Kino Lucerna - sleva pro seniory

V dubnu promítá kino Lucerna minimálně jednou týdně nové filmy pro seniory. Cena jedné vstupenky je 56,-Kč.

  •   4. 4.   Pokání,GB/FR, začátek 13.45
  •   7. 4.   Než ďábel zjistí, že seš mrtvej,USA,začátek 13.30
  • 11. 4.   Tahle země není pro starý, USA, začátek 14.00
  • 14. 4.   Venkovský učitel, ČR/FR/SRN,
    začátek 14.00
  • 18. 4.   Bobule, Francie/GB/ČR, začátek 14.00
  • 21. 4.   Edith Piaf, ČR, začátek 14.00
  • 25. 4.   Než si pro nás přijde, USA, začátek 14.45
  • 28. 4.   Karamazovi, ČR/Polsko, začátek 14.00

Šej

18. 3. 2008

Ke 100.výročí úmrtí Josefa Hlávky

Významný český architekt a mecenáš Josef Hlávka zemřel 11. března 1908

Letos si připomínáme sto let od úmrtí jednoho z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století Josefa Hlávky. Stavby tohoto slavného architekta, stavitele, mecenáše vědy a umění stojí v Česku, Rakousku a na Ukrajině. Den jeho úmrtí zařadilo mezi letošní světová kulturní výročí také UNESCO.

Josef Hlávka se narodil 15. února 1831 v Přešticích. Po ukončení pražské techniky se vydal rozšířit své vzdělání na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Za své studijní výsledky obdržel prestižní Římskou cenu, která mu umožnila tříletou studijní cestu po Itálii, Francii, Belgii a Německu. Během ní načerpal aktuální architektonické trendy a studoval největší skvosty evropské architektury. Začátky podnikání mu velmi usnadnil český stavitel ve Vídni František Šebek, který si jej tak oblíbil, že mu při odchodu do penze odkázal celou svou stavební kancelář. Hlávka si velmi brzy vydobyl pověst solidního stavitele.

První úspěšná realizace ve Vídni, stavba kostela Lazaristů podle plánů Friedricha Schmidta, vynesla Hlávkově kanceláři zakázku na stavbu nové Dvorní opery ve Vídni. Její stavební náklady dosáhly na tehdejší dobu úctyhodných šesti milionů zlatých. Stavba trvala osm let a Hlávkovi přinesla další prestižní zakázky na církevní a státní stavby a soukromé domy. V letech 1860 až 1869 postavil 142 staveb, při tom bylo neustále rozestavěno a vyprojektováno více než padesát staveb najednou.

Z nejvýznamnějších staveb vedle Dvorní opery ve Vídni, uvádíme projekt rezidence řeckokatolického biskupa v Černovcích (dnešní ústřední budova tamní university) na Ukrajině, za který obdržel II. cenu na světové výstavě v Paříži v roce 1867 a projekt na novou Zemskou porodnici v Kateřinské ulici v Praze. Po velké povodni, v roce 1890, kdy se zřítila část Karlova mostu, prosadil jeho obnovu do původní podoby z doby Karla IV. V té době koupil a později přestavěl do současné podoby inspirované italskou neorenesancí zámek v Lužanech u Přeštic.

V důsledku pracovního vypětí, kterému byl vystaven, a namáhavého cestování mezi Vídní, Prahou a Černovcemi na podzim roku 1869 zkolaboval a ochrnuly mu obě nohy. Ocitl se na invalidním vozíku, musel opustit kancelář a odejít do ústraní na zámek Lužanech. Až kolem roku 1880 se jeho zdravotní stav natolik zlepšil, že mohl opět chodit.

Hlávky byl a dosud je nepřekonaný mecenáš české vědy a umění. Jeho program zaměřený především na kulturu a vzdělanost českého národa byl dokonale promyšlen. V Lužanech vznikly projekty na založení České akademie, stavby studentských kolejí, stavby nové budovy Akademie výtvarných umění a mnohé další. Vedle mnoha darů a stipendií, které poskytl ještě za svého života, Hlávka ve své poslední vůli ustanovil svým univerzálním dědicem nově založenou nadaci  „Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových".

Jeho movitý a nemovitý majetek, měl v tehdejší měně hodnotu 4 655 282 korun, což představuje v přepočtu na dnešní ceny asi dvě miliardy Kč. Právnicky bylo  Nadání  tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu (kdy přečkalo jako jediné velké rušení těchto institucí v roce 1953, ale hned vzápětí byly zestátněny jeho nemovitosti - úplnou nápravu nepřinesly ani restituce po roce 1989) a do dnešních dnů plní Nadání velkou část Hlávkova odkazu. Je to nejstarší nadace s nepřerušenou kontinuitou u nás.

Josef Hlávka zemřel po krátké nemoci v Praze dne 11. března 1908.

Jubilejní rok Josefa Hlávky nabídne na třicet významných událostí, které představí neuvěřitelnou šíři jeho aktivit. Hlávku přiblíží konference o architektuře, o financování vědy a budoucnosti českých nadací, přednášky, odhalení jeho busty, výstavy. Národní muzeum připravilo spolu s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových průřezovou výstavu o této přední osobnosti české vědy, vzdělanosti a umění. Výstava v Lobkovickém paláci na Pražském hradě v sedmi kapitolách představí postupně jednotlivé oblasti, do kterých Josef Hlávka svým konáním zasáhl. Tato výstava potrvá do 27. července 2008.

Ing. Valenta

11. 3. 2008

Druhý rok činnosti „Klubu přátel činohry ND“

Již druhý rok žije tento klub, založený po vzoru přátel opery ND, a má se jako mladý bratříček co nejvíce snažit aby se rovnal svému staršímu bratru.

Já, jako člen tohoto klubu, mohu říci, že se to KPČ povedlo. Čtyřikrát ročně probíhají velmi zajímavé akce ať je to setkání s herci, techniky i vedením činohry ND. Na konci této sezony proběhne prohlídka prken která znamenají svět i (to v normálních prohlídkách nenajdete) propadliště.

Pro nás seniory i ty méně pohyblivé je potěšitelné, že informace o slevách na představení, veřejných premiérách a dalších akcích činohry ND nám mohou přijít přes elektronickou i běžnou poštu o něco dříve než ostatním a máme tak možnost si přístup na tyto akce objednat.

Pro zájemce o členství v klubu uvádím kontaktní adresu:info@narodni-divadlo.cz

F. Roušar

5. 3. 2008

Významná číselná data v historii českých zemí

Byla i jiná číselná data v dějinách českého státu než  osmička  připomínaná právě nyní v souvislosti dějinných výročí.

Nejenom  osmička , která se právě nyní připomíná v souvislosti s dějinnými okamžiky národa, ale i jiná číselná data byla v českých dějinách význačným symbolem a předělem.

Rok 1212 –  dvě dvanáctky  za sebou, symbol dvou dotýkajících se uzavřených kruhů, které odjakživa označovaly nekonečno. Odehrávalo se tomu za panování  Přemysla Otakara I.  a ovlivnilo osudy jeho dětí, které jsou výjimečné.

R.1212, pro české země velmi významný rok, kdy král Přemysl Otakar obdržel  Zlatou bulu sicilskou , privilegium potvrzující dědičnost královského titulu českých panovníků, nedělitelnost zemí Koruny české a tím i jejich samostatnost v rámci Svaté Říše německé a římské (bylo to něco na způsob našeho současného členství v Evropské unii.)

Vnuk císaře Barbarossy, Fridrich II., teprve osmnáctiletý, se krátce po svém jmenování císařem setkal v Basileji s českým panovníkem Přemyslem Otakarem I. Nechal na místě českému králi vystavit pověstnou  Zlatou bulu , a protože u sebe ještě neměl říšské pečetidlo, stvrdil ji pečetí Sicilského království, kde tehdy panoval.

Aby utužil spojenecký svazek, nabídl Přemyslovec Jindřichovi svou půvabnou  dceru Anežku , tehdy osmiletou. Anežka připravovaná u rakouského dvora na funkci budoucí císařovny, se však jednoho dne dozvěděla, že svatba nepřichází v úvahu, byla poslána domů k otci, provázena tajemnými škodolibými úsměšky. Urazila se a rozhodla, že k realizaci svých cílů nepotřebuje žádného manžela, i kdyby měl být desetkrát císařem.

Věděla přesně, do chce. Začala si dopisoval s učednicí Františka z Assisi  svatou Klárou  a ve vzájemné výměně názorů si ujasnila františkánskou ideu, souznění s božskou duší, která je obsažena ve všem kolem nás: to znamená v lidech, zvířatech, rostlinách, věcech, fyzikálních jevech: i voda je živá bytost, i oheň, dá se s nimi rozmlouvat a silou vůle je můžeme přinutit, aby nám sloužily.

 Klarisky  byly ženskou odnoží Františkánského řádu. Anežka Přemyslovna je r.1233 pozvala do Prahy a usadila je v klášteře, který nechala zbudovat k tomuto účelu. Ale měla dojem, že to ještě pořád není to pravé. Pokusila se založit vlastní ženskou řeholi, ale když u papeže neuspěla, založila alespoň  Špitální řád křižovníků s červenou hvězdou , jediný řád, který vznikl na našem území. Společný symbol tohoto řádu, kříž a osmicípé hvězdy, vyjadřují komplexnost světa ve všech čtyřech úhlech, které jsou rovnoměrně ozářeny „hvězdou jitřní“, ženským aspektem, ztotožňovaným s pannou Marií. Křížovníci se věnovali péči o nemocné a chudé, zřizovali své špitály ve všech větších městech a stali se nositeli první sociální sítě.

Anežka byla už za svého života pokládána mezi prostým lidech za svatou. Léčila pouhým dotykem rukou, z nichž prý vyzařovala obrovská síla. Zdislavu z Lemberka, která si k ní přišla pro radu, překvapilo, když ji ta zvláštní drobná a scvrklá stařenka s neobyčejně podmanivým pohledem, uvítala se slovy: „pojď dál, už na tebe čekám“. A na dotaz, jak se o jejím příchodu dozvěděla, řekla, že to ví již tři dny. „Bůh mi sdělil, že přijdeš“! Je zvláštní, že Anežčiny ostatky se ztratily na počátku husitským válek. Několik řeholnic je zřejmě ukrylo ze strachu před zneuctěním při drancování klášterů. Dodnes se je přes všechno úsilí nepodařilo najít.

Z dětí Přemysla Otakara nebyla výjimečná jenom Anežka, ale i další dvě její sestry. Starší  dcera Markéta  se provdala za dánského krále Waldemara II. A brzy byla dánským lidem považována téměř za světici, zpívali o ní písně, zpívají je dodnes a lidé konali poutě, aby ji aspoň spatřili. Bájilo se o její kráse a spravedlnosti. Léčila nemocné, pomáhala chudým a byla všeobecně nazývána  Dagmar , což znamená „Paní dne“. Její vliv byl tak veliký, že existence jejího královského manžela jakoby vedle ní dočista vybledla, ačkoliv patřil k nejmocnějším panovníkům své doby a ovládal celé jižní pobřeží Baltu. Markéta – Dagmar zemřela mladá a její hrob v Ringstettu se stal místem zbožných poutí. Přesto nikdy nebyla prohlášena za svatou.

Život třetí Přemyslovy  dcery Blaženy , je zastřen hlubokým tajemstvím. Nevíme, jak a proč se dostala do italského Milána, ale je nesporné, že měla stejné charisma jako její sestry. V Miláně ji znali pod jménem  Vilemína  – to znamená „Přilba vůle“, ale také „Zvolena lunou“. Byla prý obklopena skupinou zbožných a žila jako světice. Devatenáct let po její smrti nechala dominikánská inkvizice její ostatky vykopat z hrobu a veřejně spálit za vyzvánění zvonů a modliteb proti ďábelským mocnostem. Tvrdí se, že tehdy inkvizice získala nesporné důkazy, že Blažena – Vilemína byla kacířkou.

Přemyslův  syn Václav , jako první dědičný  král Václav I. , byl prý už od dětství zvláštní, podivínský, miloval lesní toulky, vášnivě lovil a zbožňoval svou sestru abatyši Anežku, která jediná žila v českém království.

Ta nežila v ústraní kláštera, ale velmi aktivně prostřednictvím svého bratra vstupovala do politiky a pomáhala utvářet duchovní prostor v Čechách.

Do Evropy se tehdy přivalili jízdní hordy  Mongolů  pod vedením Čingischánova vnuka  Bátúa . Zůstávala za nimi spoušť a spáleniště, drancovali bez milosti a pronikli až do Slezska. Král Václav I. vytáhl s vojskem na pomoc svému švagrovi slezskému vévodovi Jindřichovi. Ale přišel pozdě. Vévoda byl nenadálým útokem tatarské jízdy zaskočen u Lehovce a jeho vojsko bylo zmasakrováno, vévodovo tělo leželo na bojišti bez hlavy. Václav se pokusil Tatary dohonit, ale ti zmizeli.

Podle legendy svedl Václav s Tatary kdesi poblíž Olomouce krutou bitvu a zdálo se, že i on podlehne.

A tak se stal zázrak. Nad posvátnou  horou Hostýnem  se zjevila panna Maria stojící na půlměsíci a obklopena sršícími blesky a rychle letěla po nebi směrem k bojišti.

Nejzajímavější je, že kronikáři žádnou skutečnou bitvu nezaznamenali. Slavná  bitva u Olomouce  je bitvou imaginární, vedena jen v duchovní rovině. Přesto byl král Václav I. často uváděn v různých kronikách jako zachránce Evropy před tatarským vpádem.

Svatá Anežka trávila prý tehdy celé dny a noci v kapli svého kláštera v úzkostlivých modlitbách k panně Marii. Pak najednou přestala a vydechla úlevou. „Už je to v pořádku“, řekla.

Jaroslava Navrátilová , Dr. Soňa Rybičková

4. 3. 2008

Česká egyptologie slaví 50 let svého trvání

Před padesáti léty byl založen Československý egyptologický ústav Filosofické fakulty University Karlovy.

V roce 1958 byl založen  Československý egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy . Jeho založení navazovalo na dlouhou a mezinárodně respektovanou tradici české egyptologie, spjatou zejména se jmény Františka Lexy, Jaroslava Černého a Zbyňka Žáby.

Bezprostředním podnětem k založení ústavu se stal projekt na záchranu památek , které byly ohroženy v souvislosti se začínající stavbou přehrady u Asuánu. Československá vláda se tehdy rozhodla vyslat do Núbie vědeckou expedici, která by se podílela na záchraně ohrožených památek. Nově založený ústav na svých pracovištích v Praze a v Káhiře organizoval a odborně garantoval činnost této expedice.

Při příležitosti padesátého výročí založení  Českého egyptologického ústavu  připravuje se několik akcí, které by toto výročí důstojným způsobem připomněly. V Egyptě budou uspořádány čtyři výstavy a mezinárodní vědecké konference pod záštitou  Nejvyšší rady pro památky Egypta.

První z těchto výstav - Saving the Monuments of Nubia. The Czech Participation in the International Campaign to Save the Monuments in Nubia - byla zahájena v listopadu 2007 v prestižním a mezinárodní turistickou veřejností hojně navštěvovaném  Muzeu Núbie v Asuánu . Připomíná českou (československou) účast na mezinárodní záchranné archeologické akci, kde český egyptologický tým provedl rozsáhlý archeologický průzkum zhruba jedné třetiny nilského údolí v egyptské části Núbie. Objevil a zdokumentoval mimo jiné více než dvě stě skalních nápisů velké historické ceny z doby faraónského Egypta a více než dvě stě skalních kreseb z různých období egyptských dějin.

Druhá výstava se uskuteční v  Egyptském muzeu v Káhiře  pod názvem  Discovering Ancient Egypt. Fifty Years of the Egyptian–Czech Collaboration in Archaeology . Na této výstavě budou představeny vybrané archeologické památky, objevené během dosavadních českých archeologických vykopávek v Abusíru a uložené buď v expozici nebo v depozitáři Egyptského muzea. České vykopávky v Abusíru v současné době probíhají na třech místech této lokality a týkají se pyramidového pohřebiště králů a členů královské rodiny z doby V.dynastie, velkého pohřebiště s hrobkami velmožů z doby Staré říše v jižním Abusíru a pohřebiště z Pozdní doby s velkými šachtovými hrobovými komplexy. Se zahájením této výstavy se počítá na jaře 2008.

Třetí výstava, nazvaná  Secrets of the Black Desert. Czech Archaeological Explorations in the oasis El Hayez  se uskuteční v místním muzeu v  Bawiti , administrativním centru oázy  Baharíja . Český tým již několik let provádí výzkumy v malé archeologicky dosud opomíjené oáze, ležící uprostřed Černé pouště, součásti egyptské Západní pouště. Dosavadní výzkumy v této oblasti vedly k překvapivým a historicky velmi významným objevům památek, především ze dvou období, pravěku a pozdně římské až časně křesťanské doby. Výstava v Bawiti má mít dlouhodobý ráz a s jejím otevřením se počítá rovněž na jaře 2008.

 Čtvrtá výstava Českého egyptologického ústavu v Egyptě  se uskuteční ve spolupráci s  Americkou univerzitou v Káhiře . Na výstavě budou představeny fotografie významného amerického přírodovědce D. J. Osborna a bývalého fotografa egyptologického ústavu Kamila Voděry, věnované konfrontacím tradičního a modernizujícího se Egypta. Výstava se uskuteční  v galerii Sony v Káhiře  v květnu 2008.

Hlavní připomínkou 50. výročí  Českého egyptologického ústavu FF UK  v České republice bude  Mezinárodní knižní veletrh v Praze  na jaře 2008. Jedním z hlavních témat tohoto veletrhu bude Egypt a 50 let české egyptologie. Egyptologický ústav na veletrhu představí svou dosavadní vědeckou a vědecko-populární knižní produkci. Na knižní veletrh naváže akce v  Pavilonu Anthropos  (Moravské zemské muzeum)  v Brně . Od září 2008 do března 2009 zde budou otevřeny dvě putovní fotografické výstavy:  Egypt – tajemství pouště a pyramid  a  Egypt – proměny , které představí nejen padesát let práce českých egyptologů v Egyptě, ale také současné proměny země na Nilu.

Vice o práci českých egyptologů přináší např. kniha PhDr Miroslava Vernera  40 let v Egyptě.

Ing. Valenta

4. 3. 2008

Prokop Diviš

Významný český přírodovědec Prokop Diviš se narodil před 310 léty

Prokop Diviš (26.3.1698-21.12.1765), původním jménem Václav Divíšek, se narodil v Žamberku. Studoval na znojemském gymnáziu, později přešel do kláštera v Louce u Znojma kde v letech 1721 a 1722 studoval filosofii a v dalších dvou letech bohosloví. Po ukončení studií vyučoval přírodní vědy a filosofii v klášterní škole. Rozsáhlá bohatá knihovna kláštera mu poskytla dobrý přehled o tehdejších znalostech přírodních věd.. Tři roky po získání doktorátu na univerzitě v Salcburku přichází r. 1736 na faru do Přímětic, kde působil s výjimkou tříletého zastupování louckého opata za pruskorakouské války 1742 – 1745 do konce svého života.

Ve svém volném čase se zabýval chemií a hydromechanikou, ale nejznámější jsou jeho pokusy s elektřinou, jež vyvrcholily stavbou hromosvodu, který byl postaven u fary v Přímětcích 15.června 1754. Železná konstrukce na dřevěném stožáru,  "machina meteorologica",  vysoká 42 m byla spojena řetězy s železnými kužely zakopanými přes půl metru do země, byla tedy prvním uzemněným hromosvodem na světě . Hlavu hromosvodu tvořila konstrukce, kde na každém ze čtyř ramen horizontálních železných křížů byly kovové krabice, z nichž každá měla 33 hrotů. Třináctá, větší krabice se 77 hroty byla umístěna na vertikální tyči zakončené větrnou korouhvičkou .

V roce 1936 při příležitosti dvoustého výročí příchodu Prrokopa Diviše do Přímětic byla zde postavena replika jeho hromosvodu jako památník.Hlava tohoto hromosvodu je přesnou kopií původního.

Ing. Valenta

1. 3. 2008

Kino Lucerna - sleva pro seniory

V březnu promítá kino Lucerna minimálně jednou týdně nové filmy pro seniory. Cena jedné vstupenky je 56,-Kč.

  •   3. 3.   Skafandr a motýl,,FR/USA, začátek 14.00
  • 14. 3.   O rodičích a dětech,,ČR,začátek 16.15
  • 17. 3.   Pokání, GR/FR, začátek 14.00
  • 24. 3.   Lovec draků, USA, začátek 13.45
  • 28. 3.   Kurz negativního myšlení, Norsko, začátek 14.30
  • 31. 3.   Nejkrásnější pohádka, ČR, začátek 14.00

Šej

1. 3. 2008

KRAJINA – výstava fotografií

KRAJINA - je výstava, kterou Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci představuje svůj Zlatý fond. Je instalována od 17. ledna do 29. dubna 2008 v předsálí Kongresového centra ČNB, Senovážné náměstí 30, Praha 1.

Více informací o Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci, spolu s nabízenou virtuální prohlídkou objektu viz  Národní muzeum fotografie.

Více popisných informací o probíhající výstavě KRAJINA viz  aktuální výstavy a události .

Alena Hrdinová

Starší příspěvky

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]