Kultura

Vaše příspěvky - období: září 2007

3. 9. 2009

Miroslav Martinovský: Pražské veduty trochu jinak

Další z výstav cyklu Umění na papíře v kavárně Lucerna

Výstava bude v kavárně instalována 4.9. a potrvá do 10.10. 2009. Vernisáž se koná 8.9.2009 v 18:00 hod. v kavárně Lucerna (u vstupu do kina), pasáž Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1.

Pro první podzimní výstavu dlouhodobého projektu fotografických výstav cyklu „Umění na papíře“ jsme vybrali zajímavý soubor prací Miroslava Martinovského, nazvaný „Pražské veduty trochu jinak“. Pro každého, kdo jméno autora zná z titulků mnoha výborných fotoreportáží v obrázkových časopisech, bude tato výstava jistě překvapením. Nezachycuje totiž obvyklé, mnohokrát nafotografované pražské scenérie plné života tak, jak by se u zkušeného reportéra očekávalo - ale vydal se na cestě za svými náměty cestou trochu složitější.

M. Martinovský (nar. 1945) absolvoval v roce 1963 pražskou Průmyslovou školu grafickou. Během studia měl možnost setkat se se vzácnými osobnostmi české fotografie, jako byl fotograf J. Ehm, historik fotografie prof. J. Skopec a hlavně prof. K. Schlemmer, odborník na fotografickou technologii. Možná právě jeho přednášky o starých fotografických technikách byly Martinovskému skrytou inspirací… Cesta k dnes vystavenému cyklu nebyla jednoduchá. Již před skončením školy Martinovský začal pracovat jako fotoreportér – ještě dnes vzpomíná na titul, který mu tenkrát v redakci deníku dali: fotoreportér – elév. Z eléva se stal během času jeden ze špičkových fotoreportérů a pracoval v několika obrázkových časopisech. Možná právě denní rutina fotoreportérské práce, zachytit nejmodernější technikou svět kolem nás v jeho rychlém rytmu a proměnách, byla pro autora důležitým impulsem k hledání jiné cesty, zkusit se dívat na svět trochu jinak. Zde je třeba poznamenat, že Martinovskému se daří i všední reportérskou fotografii dělat nevšedně - o tom svědčí i ocenění z mnoha soutěží. Jednou z nich je 1. cena za sportovní fotografii na prestižní výstavě World Press Photo, kdy porota ocenila Martinovského fotografii z docela obyčejného, nevýznamného dětského atletického závodu, právě pro nevšední přístup k všednímu a neefektnímu námětu.

V reakci na nejmodernější techniku a její určující možnosti se Martinovský vrací k téměř zapomenutým technikám z dob počátků fotografie, které si často upravuje podle svých potřeb a námětů. Dlouhé hledání a zkoušení vedlo k znovuobjevení a mnoha modifikacím starobylé techniky dírkové komory, známé i jako „camera obscura“. Stručně řečeno – je to vlastně fotografie bez objektivu, který je nahrazen miniaturním otvorem do těla „kamery“ - a i to je hodně jiné než dnešní fotografické přístroje. Martinovský začal jako „fotoaparát“ používat různé krabičky, plechovky, dózy od různých produktů, které opatřil miniaturní dírkou (proto dírková komora), dovnitř vložil citlivý film – a vydal se za námětem. Každá komora je pouze pro jeden snímek - proto na cestu za náměty někdy autor chodil se dvěma igelitovými taškami plnými plechovek a plastových krabiček - svých „kamer“. Zde je třeba zdůraznit, proč byly tašky skoro zásadně dvě: v jedné byly „kamery s neosvětleným filmem a ve druhé končily naexponované!

A cesty za náměty? Ty byly už od počátku jednoduché: to co bylo nejblíž: Praha! První fotografie dírkovou kamerou pořídil Martinovský na Staroměstském náměstí, na které se díval z oken redakce, kde tehdy pracoval. Praha se svými monumenty i všedními zakoutími se stala na dlouho autorovi úkolem – i radostí. Na jeho fotografiích vidíme Prahu, tak jak ji známe – i neznáme… Kouzlo extrémně dlouhých expozic dokáže z pražských ulic a náměstí „odčarovat“ všechen život, podivuhodná optika miniaturního dírkového „objektivu“ se svou zvláštní perspektivou je další kouzelnou přísadou, které společně dokáží s autorem proměnit notoricky známé náměty v podivuhodnou obrazovou poezii... dívejte se pozorně…

Pavel Vácha

24. 9. 2007

Ještě několik řádek k Ďáblově bibli

Poprvé si můžeme prohlédnout unikát, který zde kdysi ukradli Švédové. Kniha knih, ve středověku osmý div světa, na jehož vzniku se podle legendy podílel sám ďábel, je největším středověkým rukopisem na světě. 16. září se téměř po 360 letech vrátila zpět do Čech. Jen na chvíli ji Švédové půjčili do země, kde vznikla, ale jen na ukázku.

V půl druhé odpoledne projela bránou do areálu Národní knihovny v centru Prahy dodávka doprovázená dvěma policejními auty. V autě se ukrývala klimatizovaná bedna, která zajišťovala bibli stálou teplotu a vlhkost. Jejich kolísání je podle odborníků její největší nepřítel.

Odtud pak poputuje do pancéřové vitríny, kde si ji budou moci návštěvníci od 20. září až do 6. ledna příštího roku prohlédnout. Bedna s neocenitelným pokladem, jehož hodnota je srovnatelná snad jen s českými korunovačními klenoty byla pak přenesena do prvního patra pražského Klementina, kde na ni čekala speciální trezorová místnost Jedná se patrně o nejznámější knihu, která kdy v Čechách vznikla. I proto se s její krátkou návštěvou Prahy ozývají hlasy, že by nám měla zůstat. Byla nám přece ukradena.

Loupež nebo válečná kořist

Velké spekulace se vedou kolem doby krádeže Ďáblovy bible. Zatímco oficiálně se říká, že jde o válečnou kořist, jiné verze hovoří o tom, že švédští vojáci ji vykradli z takzvané Rudolfovy kunstkomory až po podepsání vestfálského míru. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by se už nejednalo o válečnou kořist, ale o loupež.

Unikátní kniha, stejně jako mnohé jiné poklady, neunikla pozornosti rabujících švédských polních velitelů. Tím spíše, že měli ve Stockholmu v tomto ohledu jasný příkaz od své královny Kristýny. A tak bylo na říční lodi směřující po Vltavě a Labi k Severnímu moři naloženo nejen 500 obrazů, včetně děl Michelangela, da Vinciho, Rafaela, Tiziana či Tintoretta, 69 bronzových soch a 16 drahocenných hodin, ale také jeden živý opelichaný lev kromě jiných unikátních knih i „Ďáblova bible“.

Poprvé se pokusil rozvířit debatu o navrácení Codexu gigas v roce 1960 tehdejší president Václav Havel. Jeho slova tom, že by chtěl Švédsko požádat o navrácení některých uměleckých sbírek, způsobila pravý opak. Švédsko nám přestalo na mnoho let půjčovat veškerá umělecká díla. „Jeho slova vyvolala velké mezinárodní fiasko,“ vzpomíná Ladislav Čepička. I to možná nahrává domněnkám, že má Švédsko kvůli této kořisti tak trochu černé svědomí. Zapůjčení bible totiž předcházela dlouhá jednání. Na vernisáž do Prahy dokonce přijede i švédská princezna.

Vstupenka stojí 100 korun, zlevněná polovinu.

Otevřeno je od úterý do neděle od 10 do 19 hodin, Úterky a soboty jsou vyhrazeny pro vstup bez rezervace. Vstupenky je možné rezervovat na stránkách Národní knihovny.

Jaroslava Navrátilová , Dr. Soňa Rybičková

18. 9. 2007

Víte, kdo byl biskup Gorazd ?

Biskup Gorazd byl popraven před 65 léty nacisty v souvislosti s atentátem na říšského protektora R. Heydricha

Biskup Gorazd a další představitelé pravoslavné církve poskytli v kryptě pravoslavného kostela v Reslově ulici úkryt československým parašutistům, kteří provedli atentát na R. Heydricha Tento čin byl nejvýznamnějším projevem našeho odboje proti nacistické okupaci. Nikde v okupovaných zemích se nepodařilo odstranit tak významného představitele nacistické moci, jakým byl v českých zemích říšský protektor Reinhard Heydrich.  Biskup Gorazd  spolu s dalšími byl pak před 65 léty 4. září 1942 popraven na střelnici v Kobylisích.

Biskup Gorazd (vlastním jménem Matěj Pavlík) se narodil 26.5. 1879. Původně byl katolickým knězem a aktivně se podílel na duchovním proudu, který usiloval o reformu římsko-katolické církve. Stal se jedním ze zakladatelů a prvním biskupem obnovené pravoslavné církve.v českých zemích, která vznikla. jeho biskupským svěcením v Bělehradě 1921.a představovala obnovení Metodějovy cyrilometodějské církve - pravoslavné církve zachovávající víru svatých apoštolů a prvokřesťanské obyčeje.

K atentátu na R. Heydricha se vrací i spisovatel Jiří Šulc ve své knize  „Dva proti říši“, která nyní vyšla a byla oceněna literární cenou Knižního klubu na rok 2007.

Ing. Valenta

1. 9. 2007

Historický Zderaz v průběhu staletí, lokace zmizelých církevních památek a sídla krále Václava IV.

K historickému jádru Prahy, zapsaném jako prvořadé dílo v seznamu památek UNESCA, patří velkorysé dílo císaře Karla IV. – založení Nového Města pražského, ke kterému patří také již dříve připomínané území Zderazu.

Zderaz - Neznámý Zderaz v průběhu staletí – další pokračování – Svatováclavské lázně. Podrobnosti Svatováclavské lázně - celý článek (formát pdf).

Jaroslava Navrátilová , Dr. Soňa Rybičková

1. 9. 2007

Před 400 léty se narodil Václav Hollar

Wenceslaus ( Václav) Hollar Bohemus (1607-1677) byl významný rytec a kreslíř období baroka. Z Čech odešel v pobělohorském období, pravděpodobně proto, že chtěl do světa. Od roku 1627 působil ve Frankfurtu nad Mohanem ,ve Štrasburku, Kolíně nad Rýnem a Antverpách. V roce 1636 se usadil v Anglii, kde prožil většinu svého života. Pracoval ve službách Thomase Howarda z Arundelu , hodně cestoval a prožil v životě mnohá dobrodružství, při jedné ze svých cest zažil námořní bitvu s piráty.

Učil kreslit anglického krále a musel uprchnout z Anglie za občanské války. Jeho rytiny fascinují dodnes. V jeho díle je skvěle zdokumentována podoba Londýna v 17. století. Je autorem realistických přírodopisných motivů, krajin, vedut, map, portrétů, městských prospektů, krojů a zátiší na volných listech i v souborech. Při krátké návštěvě Prahy v roce 1636 vytvořil mnoho pohledů na Prahu.. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to zřetelně najevo, ale je více znám a oslavován v Anglii než u nás.

Na léto se připravuje serie výstav jeho děl v Londýně a v Praze. Více informací o jeho životě se musí hledat na webových stránkách v angličtině, v češtině je nabídka malá a velmi kusá.

ing. J. Jírů, ing. J. Valenta

1. 9. 2007

Slavná Ďáblova bible bude po tři sta padesáti devíti letech v Praze

„Jedna z nejvýznamnějších evropských knih středověku skutečně poputuje v září do Prahy,“ oznámil českému premiérovi ředitel královské stockholmské knihovny Gunnar Sahlin.

Výška“ 92 centimetrů. Šířka: 50 centimetrů. Hmotnost: 75 kilogramů. Co to je - Codex gigas – neboli slavná Ďáblova bible ze začátku třináctého století. Jedno z nejvzácnějších děl, které kdy vzniklo na českém území a které v červenci 1648 ukradli při svém rabování v Praze Švédové. Včera při návštěvě premiéra Mirka Topolánka ve Stockholmu bylo potvrzeno, že po dlouhých 359 letech se dílo objeví opět v Praze. Topolánek si se zájmem Ďáblovu bibli prohlédl, pochválil ji, že je to „úžasné dílo“. Byl rád, že se dostane na ukázku do Prahy, ale samozřejmě o žádném navrácení ukradených děl v průběhu třicetileté války se při jednáních nehovořilo. „O tom ani šeptem,“ řekl premiér. Švédové totiž vždy odmítali o svém grandiózním lupu z Prahy, který se dá označit za uměleckou krádež tisíciletí, byť i jen diskutovat.

Pokusil se o to počátkem devadesátých let minulého století exprezident Václav Havel, ale se zlou se potázal. Tehdejší mluvčí švédského premiéra Goeransona Martin Lindloem do Česka vzkázal, že „takový požadavek je pochybný, protože by se tak vyprázdnila všechna evropská muzea“.

A Češi mohou být podle všeho rádi, že se teď budou moci alespoň na jedno z tisíců uloupených děl podívat na vlastní oči. Čeští vědci se o zapůjčení bible marně snažili už v devatenáctém století.

Jaroslava Navrátilová – Dr.Sona Rybičková.

1. 9. 2007

Život goril – tentokrát v knize

Projekt Českého rozhlasu „Odhalení“ nyní vychází v knižní podobě v nakladatelství. Radioservis.

Bobek M., Smrček M., Bhaalbaki K.: Odhalení. Trochu jiná reality show.
Vydalo nakladatelství Radioservis 2007,
237 stran, bohatá barevná fotodokumentace, 269,- Kč.

Začátkem minulého roku jsme informovali o originálním projektu Českého rozhlasu. Jeho iniciátoři jej nazvali „Odhalení. Trochu jiná reality show“. Aktéry a soutěžícími byli obyvatelé pavilonu opic pražské zoologické zahrady – vůdčí samec Richard, gorilí maminka Kijivu a další dvě samice Shirda a Kamba. Jejich život a chování snímalo několik kamer nepřetržitě po dobu 70 dní. Česká televize se k projektu připojila krátkými vstupy. Celkově mohla akce vypadat jako parodie, ale to nebylo jejím záměrem. Ovšem zcela nechtěně ukázala absurditu a trapnost komerčních reality show.

Na závěr soutěže vybrala porota jako vítěze stříbrohřbetého samce Richarda. Získal výhru 12 melounů – podobnost s milionovými výhrami „lidských“ reality show není v tomto případě náhodná. Porota hodnotila u Richarda jeho vynalézavost při řešení testů (uměl si vyrobit a účelně použít nástroj, aby vytáhl rozinku ze štěrbiny pařezu), jeho dobré povahové vlastnosti a také jeho pěkné fyzické parametry – Richarda je prostě z gorilího hlediska krasavec.

Nyní vydaná publikace „Odhalení“ se vrací k tomuto projektu, sleduje krok za krokem chování jednotlivých goril a popisuje i jejich předchozí životní příběhy. Mezi kapitoly je zařazena pohádka pro Moju a vyprávění o životě goril v záchranné stanici Linba. Čtenáři se také seznámí s odborníky, kteří projekt uvedli v život. Z publikace je patrné, že projekt přiblížil veřejnosti život lidoopů, přispěl k výzkumu jejich chování a v neposlední míře poskytl také finanční podporu gorilí stanici Linba v Kamerunu.

Projekt „Odhalení“ byl s obdivem hodnocen zahraničními medii. Britský internetový server BBC News ocenil jeho originalitu a lehký sarkasmus v určení výhry pro vítěze. O projektu informoval i Reuter a do Prahy přiletěl reportér „Los Angeles Times“. Projekt získal cenu na prestižní celosvětové přehlídce přírodovědných filmů „Wildscreen“ v Bristolu, která je považována za obdobu „Oskarů“ pro přírodovědné filmy a projekty.

Ing. Jírů, Ing. Valenta

1. 9. 2007

Historický Zderaz v průběhu staletí, lokace zmizelých církevních památek a sídla krále Václava IV.

K historickému jádru Prahy, zapsaném jako prvořadé dílo v seznamu památek UNESCA, patří velkorysé dílo císaře Karla IV. – založení Nového Města pražského, ke kterému patří také již dříve připomínané území Zderazu.

Zderaz - Neznámý Zderaz v průběhu staletí – další pokračování:

  • Řád křižovníků
  • Kostel sv. Petra a Pavla
  • Kaple Božího hrobu

Podrobnosti: Řád křižovníků - celý článek (formát pdf).

Jaroslava Navrátilová , Dr. Soňa Rybičková

1. 9. 2007

Ještě jednou Codex gigas

V Národní knihovně v Praze bude koncem tohoto roku vystaven vzácný rukopis Codex gigas, který v roce 1648 odvezlo z Prahy švédské vojsko spolu s mnoha jinými uměleckými předměty

Codex gigas, zvaný též  Ďáblova bible  je vzácný rukopis ze začátku 13. století. Vznikl v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Obsahuje celou bibli a jeden z nejstarších opisů Kosmovy kroniky. Kniha má 624 ručně psaných pergamenových stran s nádhernými iluminacemi, je 92 cm vysoká, 50cm šroká a váží 75 kg. Název Ďáblova bible je odvozen od unikátního vyobrazení ďábla na straně 290 této knihy. Podle legendy si ji ďábel vymínil, protože pomohl jednomu z mnichů při opisování.

V červenci 1648 knihu odvezla z Prahy švédská vojska a nyní je majetkem Královské knihovny ve Stockholmu. Kniha po dokončené digitalizaci bude zapůjčena do Prahy a bude vystavena v Národní knihovně od 19. září 2007 do 6. ledna 2008.

Více o "Knize knih" nebo "Knihovně v jedné knize"najdete na  internetu.

Ing. Jírů, Ing. Valenta

Starší příspěvky

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]