Kultura

Vaše příspěvky - období: březen 2006

16. 3. 2006

Soubor objevených kachlů v Českém Krumlově a vývoj kamnářského řemesla

Kultura bydlení krumlovského vladaře Viléma z Rožmberka byla ve své době na evropské úrovni. Kvalita materiálu a barev, antické a biblické náměty, historické motivy nalezených kachlů a jejich estetická hodnota stojí za náš zvláštní zájem.

Prameny:

  • Karel Neubert, Jan Royt: Poklady minulosti
  • Václav Břežan: Životy posledních Rožmberků
  • Miroslav Janotka a Karel Linhart: Řemesla našich předků
  • August Sedláček: Z hradů, zámků a podhradí

Podrobnosti - soubor ke stažení (formát pdf)

Jaroslava Navrátilová – Dr. Soňa Rybičková

8. 3. 2006

Zoo Praha v březnu

Březen - měsíc Indie a Indonesie.

Měsíc březen je v Zoologické zahradě věnován Indii a Indonesii – můžete se seznámit se zajímavými informacemi o indických a indonéských zvířatech, rostlinách a kultuře .

Reality show Odhalení o gorilách, pokračuje jako televizní Týdeník Odhalení každý čtvrtek v pořadu Dobré ráno na ČT 1 a ČT 24 (repriza na ČT 2), dále také ve čtvrtek v pořadu Sama doma na ČT 1. Ve čtvrtek vysílá o gorilách i Český rozhlas Leonardo.

ing. J. Jírů, ing. J. Valenta

7. 3. 2006

Jeden svět 2006

Od 1. do 9. března proběhne ve 14 českých městech již osmý ročník mezinárodního festivalu filmů o lidských právech Jeden svět. Letos uvede 118 dokumentů ze 40 zemí světa.

V Praze se přehlídka uskuteční v kinech Evald, Lucerna, Mat, Ponrepo a Světozor. Festival zahájí celovečerní dokument Huberta Saupera, má název Darwinova noční můra a byl nominován na Oscara. Podrobný program. Jednotné vstupné po celou dobu festivalu činí 60,- Kč.

PhDr. Alena Kahovcová

7. 3. 2006

Nedokončený život (Robert Dalek)

Vitalita presidenta J.F. Kennedyho byla jen kamufláž, ale kniha nepojednává jen o jeho zdravotním stavu. Dalek poctivě líčí Kennedyho život a krize, kterými procházel v Bílém domě. Nejvíc autora zajímá Kennedyho charakter a myšlení, byl to člověk stíhaný nemocemi, který musel vynaložit obrovskou osobní odvahu, aby mohl žít plný život. Dalek ukázal, že polobůh byl smrtelný, a tím mu vrátil lidskost.

Největším nepřítelem pravdy totiž není lež, ale mýtus. Autorem této věty je samozřejmě JFK.

Jana Kasíková

7. 3. 2006

Pestré osudy lékaře Maxe Wolfa a jejich vzdálená ozvěna v muzikálu

Obdivuhodný život Dr. Maxe Wolfa a jeho peripetie od chudého studenta a promovaného civilního inženýra – podnikatele s vlastní konstrukční kanceláří, až po významného lékaře a badatele. Jefima Fištejna uchvátila osobnost Maxe Wolfa tak silně, že použil některé momenty jeho kariéry jako inspiraci pro scénář muzikálu.

Elixír života. Muzikál. Divadlo Ta Fantastika. Scénář: Jefim Fištejn, hudba: G.Osvaldová – O.Soukup.

V poněkud dryjáčnické režii J.Bednárika, uzpůsobené vkusu diváků muzikálů, se odehrává fantaskní příběh velmi vzdálený skutečnému osudu pracovitého lékaře a zapáleného vědce doktora Maxe Wolfa. Tvůrci muzikálu ostatně neusilovali o vylíčení životopisu. Děj se pohybuje v Čechách, v Rakousku, v Holywoodu, v Moskvě a také v Nebi. O duši lékaře bojují po jeho smrti čisté síly Nebe s nečistými pekelnými silami na Zemi. Na jevišti se vynořují ve funkci svědků bývalí pacienti, herci, spisovatelé, gangsteři, plane tam láska i zrada a zauzluje se detektivní zápletka.

Muzikálové zpracování nás přivádí k otázce, kdo byl dr.Max Wolf?
Narodil se v Rakousku jako páté dítě malého obchodníka. Matka byla často nemocná a když obchod zkrachoval, byly děti odkázány samy na sebe. Max studoval gymnázium. Aby ulehčil rodině, odstěhoval se ve svých dvanácti létech od rodičů a živil se kondicemi. Byl vynikajícím studentem, takže byl osvobozen od školného. Okruh jeho zájmů byl široký: latina, řečtina, přírodní vědy, malířství. Po maturitě se z praktických důvodů rozhodl pro civilní inženýrství. Techniku absolvoval v nejkratší možné době a ještě se dokázal věnovat ve svém volném čase malířství. Ve Vídni si otevřel cestovní kancelář a byl natolik úspěšný, že mohl podporovat členy své rodiny, které bída donutila, aby se postupně vystěhovali do USA.

V první polovině roku 1914 jel do New Yorku navštívit své příbuzné, ale vypuknutí První světové války mu znemožnilo návrat. Po válce se z Rakušana stal americkým občanem. V oboru civilního inženýrství se mu nevedlo, tak se s bratrem pustil do studia lékařství. Nejvíc jej zaujala endokrinologie a hned po promoci napsal se svým bratrem Willym dílo, které shrnulo všechny dosavadní výsledky v tomto oboru. Jeho vysoká inteligence a nezměrná píle jej přivedla k bádání na poli enzymů a k enzymotherapii. Dobré terapeutické výsledky jej nakonec proslavily jako „zázračného“ lékaře. Oženil se s vídeňskou klavíristkou a přes občasné rozpory vydrželo toto manželství po celý život.

Ve 20. a 30. létech minulého století dosáhl jeho věhlas vrcholu. Léčil členy Metropolitní opery, Fjodora Šaljapina, Pabla Picassa, Marlen Ditrichovou. Stálým hostem jeho sídla v Millwoodu byli Greta Garbo a William Somerset Maugham. Jednou z jeho mnohých aktivit bylo studium gerontologie a založení klubu seniorů starších 75 let. Pro prodloužení života a zachování zdraví ve stáří doporučoval: vyhýbat se nudě, pěstovat pozitivní myšlení a humor, vyvarovat se živočišných tuků, většímu množství vajec, masa a výrobků z bílé mouky. Tyto rady čteme a slyšíme i dnes v médiích, ale vždycky se jimi neřídíme. Dr. Wolf se svými zásadami řídil. Zemřel v Bonnu ve věku 91 let.

ing. J. Jírů, ing. J. Valenta

5. 3. 2006

Trvalý zájem o dramata E.F.Albeeho

Původ, výchova a nevydařená univerzitní studia E.F Albeeho, nositele několika Pulitzerových cen. Jeho dramata se pohybují mezi absurditou a realitou. Charakteristiky pěti z jeho her, které jsou v současné době na repertoáru pražských divadel.

Edward Franklin Albeeje nepřehlédnutelným autorem amerického a světového dramatu 20.století. Narodil se 12.3.1928. Jako dvouměsíční miminko se dostal do rodiny milionářského magnáta, který jej se svou manželkou adoptoval a dal mu své jméno. Jeho adoptivní otec podnikal už ve druhé generaci v zábavním průmyslu. Jeho adoptivní matka byla dominantní ženou a snažila se kormidlovat život těžko zvládnutelného dítěte k vysokým metám moci a bohatství. Mladý Albee ukončil v 17 létech vojenskou střední školu Valley Forge Military Academy a začal studovat na Trinity college, což mu vydrželo jeden a půl roku. Ze studia byl vyloučen, protože nechodil na přednášky a nenavštěvoval povinné bohoslužby v kolejní kapli. Došlo k nevyhnutelnému střetu s matkou a mladík v necelých dvaceti létech opustil blahobyt domova a odstěhoval se do Greenich Village. V jednom interview charakterizoval toto první životní období takto: „…(rodiče) nebyli příliš dobrými rodiči a já jsem nebyl příliš dobrým synem“. Přesto vděčil svému adoptivnímu otci za první kontakty s divadelním uměním na jevišti i v zákulisí již od svých dětských let, kdy jej otec brával na představení a na setkání s umělci i režiséry. Okouzlovala jej celková atmosféra a ranné dojmy z blízkého styku s divadlem jej ovlivnily na celý život. Začal psát svérázné divadelní hry. Někteří kritici je řadí do vlny absurdního dramatu poloviny 20.století, jiní zdůrazňují drsné realistické pojetí, jímž často vzbudil odpor a pobouření části diváků i kritiků. Od svého stylu neustoupil a naopak se jím proslavil. Obdržel třikrát Pulitzerovu cenu: 1967 (Křehká rovnováha), 1975 (Pobřeží), 1994 (Tři velké ženy).

Stalo se v zoo (Divadlo Na prádle).
První hra, kterou autor prorazil ve 30. létech minulého století. Dva neznámí muži se náhodně setkají na lavičce v parku a rozvíjejí diskusi, v níž se rýsují jejich rozdílné představy o světě. Petr se dobrovolně uzavřel do své „klece“ vymezené párem andulek, párem koček, dvěma dcerami a dvěma televizory. Druhý diskutér Jerry se snaží vstoupit do Petrova světa, ale Petr si nedá svůj ochranný val prorazit. Hra je podobenstvím o současném životě ve velkoměstě, kde lidé postrádají vzájemnou komunikaci a toleranci, takže se izolují jakoby v pomyslných klecích zoologické zahrady velkoměsta.

Balada o smutné kavárně (inscenace: Divadlo v Řeznické).
Podkladem byla novela americké autorky Cullersové. Drama o probuzené zdánlivě mrtvé lásce vyprahlé slečny Amélie v prostředí ospalého městečka, jehož stojaté vody se rozčeří příchodem nového člověka.

Kdo se bojí Virginie Woolfové? (Studio DVA).
Nejznámější Albeeho hra byla navržena na Pulitzerovu cenu, ale komise ji označila za sprostou a zamítla ji. Vnitřním obsahem je lidskost a láska, zabarvená hořkostí s deziluzí společně prožitých let. Staří manželé odkrývají jedné noci v alkoholickém opojení své bolesti, zklamání a tajná zákoutí svých duší. Po drsných konfliktech cítí manželé depresi. Byli zbaveni svého snu, ale přesto se ocitli na začátku něčeho, co by mohlo být nadějí.

Koza aneb kdo je Sylvie? (hraje se souběžně v Činoherním klubu a v Rokoku).
Manželská tragikomedie získala v roce 2002 cenu Tony Award a vzhledem ke svému téměř zvrhlému příběhu se stala jednou z nejkontroverznějších Albeeho her.

Hra o manželství. (Divadlo Ungelt).
Při manželském účtování se vytahuje špinavé prádlo a padají rány pod pás. Je to hra na pravdu, ale také hra na to kdo komu víc ublíží. Na konci nečekejte katarzi ani řešení. Boj nemá vítěze, poražena je důvěra a láska.

ing. J. Jírů, ing. J. Valenta

5. 3. 2006

Premiéry divadel v březnu

Národní divadlo Mozart? Mozart!
Stavovské divadlo W. Shakespeare: Richard III.
Divadlo Kolowrat Však světla nechte plát…
(benefice J. Kačera)
Divadlo na Vinohradech I. Horovitz: Chvíle pravdy
Divadlo na Zábradlí L. Langronová - Etty Hillesum
Divadlo pod Palmovkou D. Mamet: Konkurenti
Divadlo Rokoko Eischylos: Oresteia II – Úlitba mrtvému
G.B. Shaw: Pygmalión
DISK F. Dürrematt: Anděl přichází do Babylonu
Divadlo na Fidlovačce R. a M. Cooney: A je to v pytli
L. Gershe: Motýli
Divadlo Viola Sejdeme se u karty, na níž jsem vsadil (básně I. Blatného)
Dobře, pane Guthe (férie o zásadách společenského chování,
inspirovaná dílem Dr.Gutha- Jarkovského)

ing. J. Jírů, ing. J. Valenta

1. 3. 2006

Knihy - jeden z názorů na globalizaci

Sociální faktory ve světové globalizaci

Světová ekonomika se rozbujela do forem a rozměrů obecně nazývaných globalizace. Valí se podle vlastních zákonitostí jako tsunami, zachvacuje svět, ničí přírodu a životní prostředí. Pravděpodobně jí nelze zastavit ani uniknout. Vzbuzuje strach. Významní ekonomové na významných univerzitních pracovištích a na významných vědeckých sympoziích se snaží už půl století chápat, vysvětlovat, prognózovat a navrhovat řešení. Zdá se že marně. Jedním z pohodlných řešení je přizpůsobit se a čekat na eventuální krach. Jenže s tím se nechtějí všichni smířit, hlavně mladí lidé, kteří jsou vždycky ve všech dobách radikální společenskou skupinou. Účast na antiglobalizačních akcích je pro ně ventilem nenávisti a nespokojenosti a kromě jiného jsou tyto akce záminkou pro bezuzdné živelné vandalství, které má své vlastní složité sociálně-psychologické příčiny. Čas od času se vyskytne osobnost, která zaměří reflektor na dosud opomíjené stránky globalizace. Jednou z nich je Naomi Kleinová ve své knize Bez loga (Nakladatelství Argo a Dokořán).

Autorka shromáždila bohatou dokumentaci, na jejímž podkladu porovnává a pitvá, ale řešení nenavrhuje. Její pohled vychází ze dvou oblastí: ze znalosti marketingové praxe velkých společností a ze studia sociálních podmínek dělníků, na jejichž práci velké podniky bohatnou a upevňují svou moc. Jde rovnou k jádru věci a nevyhýbá se příznačným detailům tam, kde to upřesnění výkladu vyžaduje.

Kniha je rozdělena do čtyř částí. V prvních dvou se prostřednictvím konkretních příběhů přibližuje rozvoj a úpadek mnoha mamutích podniků světoznámých značek. Tyto společnosti se zachraňují před totálním úpadkem změnou strategie, tj. distancují se od výroby a investují zvýšenou měrou do reklamy a do budování svého „loga“. Jiným strategickým tahem je přesun výroby ze zemí jejího původu do oblastí s levnou pracovní silou, zejména do Asie, kde dělníci pracují za zlomek mzdy dělníků v Evropě a USA.

Třetí část knihy přináší svědectví o krutých pracovních podmínkách v asijských zemích. Na druhé straně v mateřských zemích vzrůstá nezaměstnanost, protože společnosti ruší výrobu, propouštějí zaměstnance a ponechávají si pouze řídící obchodní a finanční ústředny s vedoucími odborníky.

Čtvrtá část je nejslabší. Popisuje formy boje proti globalizaci. Vyjadřuje pochopení pro pouliční akce, se sympatiemi líčí aktivizaci občanské společnosti a utopistické odmítání konzumního životního stylu.

ing. J. Jírů, ing. J. Valenta

Starší příspěvky

Senior Internet Klub
[sik.vse.cz]